Vodohospodářský slovníček

A    B    C    Č    D    E    F    G    H    CH    I    J    K    L    M    N    O    P    Q    R    S    Š    T    U    V    W    X    Y    Z


A

Abraze břehů
Proces, při kterém dochází k mechanickému obrušování, rozrušování, ohlazování a rozbředání povrchu břehu, především účinkem vlnění a kolísání vodní hladiny.

Aktivní zóna záplavových území
Zóna, v níž se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

B

Balneologie
Obor, který se zabývá problematikou přírodních léčivých zdrojů a jejich využitím při lázeňské léčbě, jakož i lázeňstvím obecně.

Biotop
Soubor veškerých biotických a abiotických činitelů, které vytvářejí životní prostředí učitého organismu nebo organismů. Pojem biotop se vždy vztahuje ke konkrétnímu druhu či společenstvu.

Blesková povodeň (přívalová povodeň)
Povodeň charakteristická svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých
vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu.

Břehová čára
a) Průsečnice plochy břehu s plochami přilehlého území.
b) Čára určená hladinou vody, která stačí protékat mezi břehy v daném úseku toku, aniž se vylévá do přilehlého území.

C

Cejch
Vodní značka na vodním díle k označení maximální, popřípadě minimální vodohospodářsky povolené provozní hladiny.

Citlivé oblasti
Vodní útvary povrchových vod, v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, nebo které jsou využívány, popř. se předpokládá jejich využití, jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod.

Č

Česle
Technologické zařízení sloužící na řekách a zejména na náhonech k odstranění plovoucích hrubých nečistot, například plovoucích větví, kmenů, trámů a různých odpadků. Česle je vlastně velmi hustá mříž, která se umísťuje pod úhlem asi 60°. Skládá se z česlic (pruty) a z průlin (mezery mezi nimi).

Čištění odpadních vod
Obor, který se zabývá technologickými procesy pro odstranění nebo zneškodnění znečištěnin v odpadních vodách a/nebo snížením jejich koncentrace.

D

Derivační vodní dílo
Vodní dílo, které stojí mimo hlavní vodní tok. Vodu z tohoto hlavního toku odebírá v potřebném množství pomocí náhonu. Využitá voda je potom zpět do hlavního toku odváděna odpadním kanálem. Aby bylo dosaženo potřebného výškového rozdílu mezi hladinami náhonu a odpadního kanálu, je hlavní vodní tok přehrazen jezem.

Doba opakování
Udává průměrný počet let, ve kterých je určitý jev dosažen nebo překročen.

Dobrý chemický stav podzemních vod
Chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality.

Dobrý chemický stav povrchových vod
Chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality.

Dobrý stav podzemních vod
Takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý.

Dobrý stav povrchových vod
Takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý.

Drenážní voda
Voda zachycená a odváděná odvodňovacími zařízeními do vodního recipientu.

Důlní vody
Všechny vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.

E

Ekologický stav
Vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.

Expozice
Doba, po kterou jsou příroda a krajina (zejména lidé a jejich majetek) vystaveny nepříznivého jevu. Ztráty na lidských životech, škody na majetku, na přírodě a krajině jsou závislé na době expozice.

F

Flash flood
Povodeň charakteristická svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Často je nazývána také blesková či přívalová povodeň.

G

Gabiony
Klece, válce, popř. jiné útvary naplněné kameny, betonem nebo kombinací písku a zeminy. Nejběžnější využití je pro stabilizaci břehů, koryt proti erozi. Dále se používají jako opěrné zdi, dočasná povodňová ochrana apod.

H

Havárie
Mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

Hlásná povodňová služba
Zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu.

Hodnocení rizika
Souhrnný proces, v němž se na jedné straně provádí riziková analýza vedoucí k odhadu rizika, na druhé straně se provádí hodnocení dopadů rizika a rozhoduje se, zda je existující riziko přijatelné a zda jsou současná opatření snižující riziko adekvátní. Pokud opatření nejsou na požadované úrovni, hodnotí se, zda jsou nezbytná další opatření snižující riziko. Hodnocení rizika sestává z identifikace nebezpečí, hodnocení expozice a následného odhadu rizika.

Hospodářská nádrž
Nádrž, zpravidla menšího objemu, sloužící k místním účelům (požární účely, drobné závlahy a odběry, napájení dobytka apod.).

Hraniční tok
Vodní tok nebo jeho úsek, kterým státní hranice probíhá nebo jej protíná.

Hráz
Stavba, jejímž účelem je vytvářet prostory pro akumulaci vody (vodní nádrže), kanály a koryta pro vedení vody, zadržovat splaveniny nebo bránit vodě v zaplavení chráněných míst.

Hydrobiologie
Obor, který se zabývá vodními organismy a příčinnými souvislostmi a vzájemnými vztahy mezi nimi a jejich prostředím.

Hydroenergetické dílo
Vodní dílo určené především k využití vodní energie pro výrobu elektřiny.

Hydroenergetika
Obor, který se zabývá využitím vodní energie, tedy její přeměnou na jinou využitelnou formu, například energii elektrickou.

Hydrogeologický rajon
Území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

Hydrogeologie
Obor, který se zabývá podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich režimem, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, jejich vzájemným působením s horninami, jejich vztahem k atmosférickým a povrchovým vodám a jejich hospodářským významem.

Hydrochemie
Obor, který se zabývá chemickým složením vod, jeho původem i změnami a jeho vlivem na vlastnosti a jakost vod.

Hydrologická bilance
Porovnání přírůstků a úbytků vody a změn vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval.

Hydrologie
Obor, který se zabývá zákonitostmi časového i prostorového rozdělení oběhu vody na Zemi, jakož i jejími fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi.

Hydromeliorace
Obor zabývající se úpravou vodních poměrů v půdě a krajině s cílem zlepšit přírodní podmínky pro jejich užívání.

Hydropedologie
Obor, který se zabývá stavem, pohybem a vlastnostmi půdní vody ve vztahu ke stavbě a složení půdního prostředí.

Hydrotechnika
Obor, který se zabývá technickou problematikou hospodaření s vodou ve vodních tocích a ve vodních nádržích. Dále se věnuje problémům ochrany před škodlivými účinky vody, využití toků a nádrží pro plavbu a využití vodní energie.

CH

Charakteristiky průběhu povodně
Veličiny sloužící k hodnocení potenciálního povodňového nebezpečí a zranitelnosti území. Jsou to:
a) parametry povodně (N-letost a hydrogram povodně),
b) hloubka vody v záplavovém území,
c) rychlosti proudění vody v záplavovém území,
d) doba zaplavení,
e) teplota vody,
f)  koncentrace nebezpečných látek obsažených ve vodě,
g) územní rozsah povodně.

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV)
Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. Vláda je vyhlašuje nařízením.

I

Intenzita povodně
Veličina vyjadřující stupeň ničivosti povodně. Je funkcí charakteristik průběhu povodně. V praxi jde obvykle o těsný vztah k místním hloubkám a rychlosti vody.

Inundace
Zaplavení území přilehlého k vodnímu toku za povodně.

J

Jakost vody
Charakteristika složení a vlastností vody pro určení její vhodnosti k určitému účelu; v obecném smyslu charakteristika vody, zjišťovaná hodnocením souboru ukazatelů pro účely klasifikace a srovnávání vod.
Ukazatele jsou fyzikální (např. teplota, hustota), chemické (např. výskyt jednotlivých prvků - těžkých kovů, kovů, polokovů - fosforu apod.) a biologické (např. počet buněk sinic, jednobuněčných i vícebuněčných organizmů, vodních živočichů apod.).

Jez
Stavba umístěná v korytě toku, která v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům. Slouží hlavně k vytoření zdrže, získání spádu a/nebo k zajištění plavebních podmínek.

K

Kanál
Otevřený krytý nebo umělý vodní tok. Tohoto termínu se používá ve vodním hospodářství pouze ve spojení s bližším určením, například odvodňovací kanál, závlahový kanál, derivační kanál, plavební kanál a podobně.

Kanalizace
Provozně samostatný soubor staveb a zařízení. Zahrnuje kanalizační stoky k odvádění odpadních a srážkových vod, kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Kanalizace je vodním dílem.

Kolektor
Horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.

Koryto toku přirozené
Koryto toku, ve kterém nebyly provedeny žádné technické či jiné zásahy nebo úpravy.

Koryto toku umělé
Koryto vybudované při přeložce vodního toku nebo pro umělý vodní tok.

Koryto toku upravené
Koryto toku po provedení technických či jiných zásahů. Do koryta toku nepatří zásahy do inundačního (rozlivového) území.

Kvantitativní stav podzemních vod
Vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.

Kyneta
Prohloubená, trvale zatopená část ve dně koryta řeky, kde dochází k průtoku.

L

Limnigraf
Přístroj, zapisující stav (výšku) vodní hladiny a jeho průběh, vodočet.

M

Manipulace s vodou
Veškeré umělé zásahy cílevědomě ovlivňující průtoky, vodní stavy, a jakost vody v tocích a vodních nádržích. Jedná se například o plánovité plnění a vypouštění nádrží vodních děl, vzdouvání hladiny, odebírání a vypouštění vody apod.

Manipulační řád
Souhrn předpisů, zásad, směrnic, jak na vodohospodářském díle manipulovat s vodou, schválený vodohospodářským orgánem.

Mapy povodňového nebezpečí
Mapy vymezující území, která by mohla být zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených záplavových území. Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.

Maximální přijatelné riziko
Hodnota rizika stanovená pro jednotlivé kategorie funkčního využití ploch, která je pro tyto plochy akceptovatelná.

Meliorace
Soubor různorodých opatření ke zlepšení půd, které jsou přirozeně málo úrodné nebo u nichž došlo v důsledku nevhodných zásahů či působením vnějších činitelů ke snížení jejich produkční schopnosti. Meliorací může být například odvodnění zamokřené půdy nebo naopak zavlažování půd s nedostatkem vláhy, vápnění silně kyselých půd či vylehčování těžkých půd. Do melioračních úprav řadíme i protierozní ochranu půd a lesnické meliorace (vysazování melioračních dřevin a podobně).

Mezinárodní tok
Splavný tok, protékající územím několika států, na který se vztahují mezinárodní dohody o plavbě.

Minimální zůstatkový průtok
je průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku.

Mokřad
Biotop specifický výskytem organismů, vyžadujících ke své existenci a prosperitě stálý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody.

N

Nakládání s vodami
Vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.

Nebezpečí
Stav s potenciálem způsobit nežádoucí následky. Týká se jak vnějších podmínek, jako jsou např. povodně, zemětřesení, sesuv svahu, tak i nežádoucích situací uvnitř systému, jako je nevhodná manipulace, návrh nebo zhotovení nového díla. Nebezpečí lze definovat také jako "hrozbu" události (jevu), která vyvolá ztráty na lidských životech, majetku nebo naruší, resp. zcela zničí infrastrukturu, energetické, dopravní, informační, výrobní systémy, apod.

Neškodný průtok
Největší průtok, který ještě nezpůsobí nepřijatelné škody v daném úseku toku, tj. voda nevybřežuje z koryta, případně vybřežuje jen na místech, kde nepůsobí významné škody.

N-letost
Průměrná doba opakování nějakého hydrologického jevu. V případě povodní jde o posouzení extrémnosti kulminačního průtoku. Hodnoty se zjišťují analýzou dlouhodobých časových řad pozorování. Např. 100-letá povodeň je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jedenkrát za 100 let. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční.

Norma environmentální kvality
Koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

O

Obecné užívání vod
Užívání vodních zdrojů, ke kterému není potřebné povolení ani souhlasu vodohospodářského orgánu (například individuální koupání, drobné odběry a podobně). Obecně pro uspokojování potřeb obyvatelstva a národního hospodářství.

Odpadní vody
Vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

Odtokové poměry
Souhrn přírodních i uměle vytvořených podmínek, za kterých dochází k povrchovému odtokovému vody.

Ohrožení
Vyjádřeno jako funkce pravděpodobnosti výskytu daného povodňového scénáře a tzv. intenzity povodně.

Ochrana před povodněmi
Soubor opatření všeho druhu k předcházení a zamezení škod při povodních na životech i majetku občanů a společnosti i na životním prostředí. Jedná se také o operativní opatření k zamezení nebo omezení škod při povodni za dané situace. Provádí se především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní.

Ochranná hráz
Hráz pro ochranu pozemků a staveb před zaplavením při vysokých vodních stavech v toku.

Ochranné pásmo
Území okolo vodního zdroje, vymezené rozhodnutím vodohospodářského orgánu. Platí pro něj zvláštní předpisy na ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroje povrchové nebo podzemní vody. Rozlišuje se ochranné pásmo I. a II. stupně.
V minulosti též: pásmo hygienické ochranny (PHO).

Opatření po povodni
Náleží sem:
a) evidenční a dokumentační práce,
b) vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,
c) odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.

Opatření při nebezpečí povodně a za povodně
Náleží sem:
a) činnost předpovědní povodňové služby,
b) činnost hlásné povodňové služby,
c) varování při nebezpečí povodně,
d) zřízení a činnost hlídkové služby,
e) vyklizení záplavových území,
f)  řízené ovlivňování odtokových poměrů,
g) povodňové zabezpečovací práce,
h) povodňové záchranné práce,
i)  zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.

Operativní opatření před povodněmi
Opatření zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů.

P

Pachole
Úvazník pro plavidlo na okrají přístavních zdí. Bývá i součástí plavebních komor.

Pitná voda
Zdravotně nezávadná voda, jejíž jakost odpovídá státní normě a je určena k pití a jiné konzumaci.

Plánování v oblasti vod
Soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky, plány oblastí povodí a programy opatření.

Plány pro zvládání povodňových rizik
Součást plánování v oblasti vod zohledňující důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu.

Plavební komora
Komora sloužící pro překonání výškového rozdílu hladin vertikálním pohybem plavidla.

Pobřežní hráz
Hráz sloužící k vytvoření koryta umělého toku nebo ke zvýšení břehu přirozeného toku. Tím dojde ke zvětšení kapacity jeho koryta.

Potenciální povodňové nebezpečí
Veličina vyjádřitelná hodnotami charakteristik průběhu povodně.

Potenciální povodňové škody
Škody, které mohou být v blízké nebo vzdálenější budoucnosti způsobeny v inundačních územích. Tyto škody mohou být materiálního (hmotného) nebo nehmotného charakteru. V případě materiálních škod jde o přímé škody nebo nepřímé škody. Nehmotné škody bývají v praxi identifikovány s tzv. ztrátami.

Povodeň
Přechodné výrazné zvýšení hladiny toku, způsobené náhlým zvětšením průtoku nebo dočasným zmenšením průtočnosti koryta (např. ledovými krami). Jinak též fáze hydrologického režimu, která se může vícekrát opakovat v různých ročních obdobích. Je vyvolána dešti, táním sněhu nebo jejich kombinací.

Povodí
Území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku. Obvykle jde o soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru.
Jinak též území vymezené rozvodnicí a odvodňované tokem k určitému profilu toku.

Povodňová opatření
Přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni.

Povodňová prohlídka
Prohlídka, kterou provádí příslušný orgán, aby zjistil, zda nejsou na vodním toku a přilehlém území, na objektech a zařízeních na toku i v inundačním území závady, které by mohly způsobit nebo zvýšit nebezpečí za povodně.

Povodňové nebezpečí
Stav, jehož důsledkem jsou povodňové rozlivy i další dynamické změny podmínek v inundačních územích.

Povodňové orgány
Zabezpečují řízení ochrany před povodněmi.

V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány:
a) orgány obcí, a v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.

Po dobu povodně jsou povodňovými orgány:
a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí,
b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c) povodňové komise krajů,
d) Ústřední povodňová komise.

Povodňové riziko
Kombinace pravděpodobnosti výskytu povodně a možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodní.

Povodňové škody
Přímé a nepřímé účinky povodňové události, které nepříznivě postihnou určité území a projevují se především rozsahem poškození nebo zničení materiálních i nemateriálních hodnot, ztrátami na majetku, na životech a zdraví lidí i dalšími ztrátami nehmotnými a nepřímými.

Povodňové zabezpečovací práce
Technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků.

Povodňové záchranné práce
Technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

Povodňový plán
Podrobné rozdělení úkolů jednotlivých orgánů, organizací a občanů při zajišťování ochrany před povodněmi. Dokument, který obsahuje zejména způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu či organizaci a přípravu zabezpečovacích prací.

Povodňový plán územních celků
Náleží sem:
a) povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni,
b) povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností,
c) povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,
d) Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.

Prostá voda
Voda s nízkým obsahem rozpuštěných látek, plynů a mikroorganismů, která nesplňuje žádné z kritérií pro minerální vodu.

Provozní voda
Voda pro různé provozní účely, například chlazení, mytí, hydraulická doprava a podobně. Její jakost odpovídá příslušnému způsobu použití.

Průplav
Umělá vodní cesta mimo koryto toku, zpravidla s neproudící vodou.

Průtok
Množství vody, která proteče určeným profilem za sekundu. Většinou se uvádí v m3. Dále objem nebo hmotnost specifikované substance, proteklé profilem za jednotku času, například průtok dnových splavenin.
Synonymum = průtočné množství.

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik
Podklad pro vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.

Předpovědní povodňová služba
Informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.

Přehrada
Vzdouvací stavba, která přehrazuje vodní tok a jeho údolí a vytváří vodní nádrž. Přehradu tvoří přehradní hráz (přehradní těleso) spolu s funkčním zařízením přehrady (výpusti, přelivy, odběry). To může být umístěno přímo v hrázi nebo samostatných objektech.
Jde-li pouze o vlastní vzdouvací stavbu bez funkčních objektů (ve kterých jsou umístěny výpusti, přelivy, odběry apod.) používá se název přehradní hráz nebo přehradní těleso.

Přijatelné riziko
Míra rizika, kterou je připraven přijmout každý (jednotlivec, společnost), kdo může být ohrožen, např. povodní.

Přípravná povodňová opatření
Náleží sem:
a) stanovení záplavových území,
b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
c) povodňové plány,
d) povodňové prohlídky,
e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
f)  organizační a technická příprava,
g) vytváření hmotných povodňových rezerv,
h) příprava účastníků povodňové ochrany.

Přírodní minerální voda
Přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností. Z hlediska výživy má fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod.

Přívalová povodeň
Povodeň charakteristická svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých
vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu.

Půdní voda
Veškerá voda obsažená v půdě bez ohledu na skupenství, která obvykle nevytváří souviskou hladinu.

Q

Q5
Označuje povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen 1 krát za 5 let.

Q20
Označuje povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen 1 krát za 20 let.

Q100
Označuje povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen 1 krát za 100 let.

Q500
Označuje povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen 1 krát za 500 let. Často je označována jako největší přirozená povodeň. Na větší kulminační průtoky (např. teoretické Q1000) jsou již dimenzovány pouze velké přehradní nádrže či jiné významné objekty.

R

Recipient
Vodní tok, nádrž, zdrž, jezero, moře nebo propustné půdní vrstvy, pokud přijímají vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.

Riziko
Vyjádřeno mírou pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a nepříznivých dopadů na životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Obecně je riziko konvolucí (spřažením) nebezpečí, zranitelnosti a expozice, tj. doby, po kterou nebezpečí působilo. Riziko je tím větší, čím větší je nebezpečí, čím delší je doba expozice, tj. čím delší je doba po kterou je objekt vystaven nebezpečí a čím větší je jeho zranitelnost.

Riziková analýza záplavových území
Postup  využívající  syntézu  známých  údajů k určení stupně nebezpečí způsobeného povodní. Dále zahrnuje charakteristiku existujících či potenciálních  rizik  vyplývajících  z uvedených  zjištění.

Rozliv
Jev, spočívající v zaplavení území přilehlého k toku. K tomuto jevu většinou dochází za povodně, příčinou může být i havárie na vodním díle a následující průlomová vlna.

Rozvodnice
Smyšlená čára, která vyznačuje geografickou hranici mezi sousedními povodími.

Rybí přechod
Zařízení, které umožňuje migraci vodních živočichů přes vzdouvací zařízení, jez, hráze přehrad a rybníků nebo okolo strojovny MVE. Základním úkolem rybochodu je umožnit vodním živočichům zdolání značného rozdílu hladin v jejich přirozeném prostředí.

Rybník
Umělá vodní nádrž, určená především k chovu ryb, s možností úplného a pravidelného vypouštění. Provedení a technické vybavení, jakož i vlastní provoz odpovídá potřebám rybničního hospodářství.

S

Scénář nebezpečí
Vystihuje skutečnosti, z nichž se vychází při hodnocení rizika. Shrnuje znalost o nebezpečí, jež hrozí, dále pak, jakým způsobem se může jeho realizace projevit. Scénáře nebezpečí schématicky nebo modelově ilustrují potenciální události mající za následek škody. Každý scénář je následně třeba samostatně posoudit a analyzovat. Důležité je si uvědomit, že se každý scénář nebezpečí nutně mění v čase: mění se průtok vody v toku, vodní díla a jejich vybavení stárnou, postupně jsou budována protipovodňová opatření, některá mohou dosloužit nebo být rekonstruována, apod.

Správa povodí
Správa významných vodních toků, některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

Správce vodních toků
Právnická osoba zajišťující správu vodních toků dle zvláštního zákona.

Stav bdělosti
První stupeň povodňové aktivity nastávající při nebezpečí přirozené povodně a zanikající, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně.

Stav ohrožení
Třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašující se při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Stav podzemních vod
Obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.

Stav pohotovosti
Druhý stupeň povodňové aktivity vyhlašující se, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

Stav povrchových vod
Obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.

Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
Stavby k závlaze a odvodnění pozemků nebo k ochraně pozemků před erozní činností vody.

Stavidlo
Jednoduchý hradící prvek. Slouží k zastavení a regulaci průtoku vody, případně může při povodňových situacích plnit i roli bezpečnostního přelivu, kdy voda automaticky přepadá přes jeho horní hranu. Regulace průtoků je prováděna částečným povytažením stavidla nad úroveň dna nádrže nebo koryta a průtok je pak definován velikostí takto vzniklého otvoru, výškou hladiny a rychlostí proudění před a za stavidlem.

Stokování
Obor, který se zabývá navrhováním, výstavbou a provozem stokových sítí, kanalizačních přípojek a objektů na nich.

Stoletá povodeň
Povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jedenkrát za 100 let. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční.

Stupeň
Příčný objekt v korytě, který vytváří náhlý skok v niveletě dna vyšší než 30 cm. Stupněm se zmenšuje podélný sklon dna.

Stupeň povodňové aktivity
Míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu.
a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně,
 b) druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,
 c) třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Š

Škodlivé účinky vod
Jevy a procesy, keré probíhají za přímé či nepřímé účasti vod a poškozují životní prostředí.

T

Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
Zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch.

Technologická voda
Voda, která se při výrobním procesu stává součástí výrobku.

Technologie vody
Obor, který se zabývá procesy a zařízeními, kterými se jakost vody upravuje tak, aby byla vhodná pro použití nebo pro vrácení do oběhu v přírodě.

U

Údolnice
Křivka, spojující místa největšího vyhloubení příčného řezu údolím. Sklon údolnice určuje sklon údolí. V daném místě určuje údolnice směr s nejmenším spádem.

Úpravy toků
Soubor opatření na vodních tocích, směřující ke zlepšení jejich funkcí a k ochraně před nežádoucími účinky vody ve volné krajině a v zástavbě. Jedná se o vodohospodářské, lesnické, popřípadě i jiné typy zásahů.

Území ohrožená zvláštními povodněmi
Území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu.

Území určená k řízeným rozlivům povodní
Pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo.

Územní plán
Stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory a stanoví podmínky pro jejich využití. Zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Pořizuje se a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Vydává se formou opatření obecní povahy podle správního řádu. Je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.

Užitková voda
Zdravotně nezávadná voda, která není určena k pití nebo jiné konzumaci.

V

Vnitřní vody
Vody, které se vyskytují na území chráněném vodohospodářskými díly (hrázemi) před zaplavením za povodní a které nemohou při zvýšeném vodním stavu v recipientu odtékat přirozeným způsobem.

Voda odpadní
Voda změněná použitím a/nebo odvedená do systému stokových sítí a kanalizačních přípojek. Též voda použitá v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo prostředcích. Po použití má změněnou jakost (složení nebo teplotu). Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť nebo skládek odpadu. V posledních letech se velmi dbá na to, aby odpadní vody zbavené většiny škodlivin v tzv. čistírnách odpadních vod.

Voda podpovrchová
Voda v zemské kůře ve všech skupenstvích. Souborné označení pro vodu půdní a podzemní.

Voda podzemní
Podpovrchová voda v kapalném skupenství. Přirozeně se vyskytuje pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Za podzemní se považuje též voda, protékající drenážními systémy a voda ve studních.

Voda povrchová
Voda na zemském povrchu ve formě různých vodních útvarů. Přirozeně se zde vyskytuje a neztrácí svůj charakter, protéká-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

Voda splašková
Odpadní voda z domácností, sociálních zařízení, hotelů a ubytoven.

Voda surová
Voda odebraná z vodního zdroje a určená k úpravě pro zlepšení její jakosti.

Voda upravená
Většinou jde o pitnou vodu, kterou dodávají vodárny a je upravena potřebnou technologií na požadovanou jakost. Splňuje tak podmínky pro dodávku do domácností.

Vodárenství
Obor, který se zabývá jímáním, odběrem, úpravou, akumulací, dopravou a rozvodem vody pro potřeby obyvatelstva a národního hospodářství.

Vodní bilance
Hydrologická a vodohospodářská bilance.

Vodní cesta
Vnitrozemská - vodní tok nebo jiná vodní plocha, na které je možno provozovat plavbu.
Mezinárodní - vnitrozemská vodní cesta, na které je provoz upraven mezinárodní dohodou.

Vodní dílo
Stavba, která slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového reřžimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům.
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhoduje vodoprávní úřad.

Vodní hospodářství
Soubor činností, spojených s ochranou povrchových a podzemních vod, ochranou, rozvojem a užíváním vodních zdrojů, ochranou a zlepšováním odtokových poměrů a ochranou před škodlivými účinky vod a s užíváním vody.

Vodní nádrž
a) Vodní útvar, vzniklý přirozenou nebo umělou akumulací vody.
b) Prostor, vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrázováním části území. Je určený k akumulaci vody, k řízení odtoku a slouží tedy k hospodaření s vodou.
Základními parametry vodní nádrže jsou: objem, zatopené plochy nádrže a rozsah kolísání hladiny nádrže při jejím provozu.

Vodní poměry
Výskyt a působení vody na daném území v souhrnu přírodních a umělých podmínek a vztahů.

Vodní skok
Přechod proudu o volné hladině z bystřinného do říčního proudění. Jeví se jako vlna na hladině, obvykle pokrytá rotujícím vodním válcem.

Vodní tok
Vodní útvar, pro který je charakteristický trvalý nebo občasný pohyb vody v korytě. Je napájen z vlastního povodí nebo jiného vodního útvaru.
Vodní toky jsou povrchové vody, tekoucí vlastním spádem v korytě, včetně vod v nich trvale vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky.

Vodní útvar
Vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. 
Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.
Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.
Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.
Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech.

Vodní zdroj
Vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro uspokojení potřeb člověka.

Vodohospodářská bilance
Porovnání požadavků na odběry povrchové i podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů. Srovnává se z hlediska množství, jakosti a ekologického stavu vody.

Vodoprávní evidence
Systematický přehled o všech rozhodnutích, vydaných vodoprávními orgány na základě zákona, včetně základních technických parametrů.

Vodovod
Provozně samostatný soubor staveb a zařízení, který zahrnuje vodovodní řady a vodárenské objekty. Těmi jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Součástí vodovodu není vlastní vodní zdroj (například vodní nádrž).
Vodovody jsou:
a) soukromé - zásobuje jednu nebo více nemovitostí,
b) veřejné - zásobuje větší počet domácností,
c) skupinové - vodovod dodávající vodu spotřebištím umístěných na území několika správních obcí,
d) oblastní - skupinový vodovod nebo soustava, zásobující území mimo rámec jednoho okresu.

Vybřežení (přelití břehů, vylití z břehů)
Jev vyskytující se zejména během povodňové události, kdy začíná voda z toku vytékat přes břežní hranu do okolní údolní nivy.

Vydatnost vodního zdroje
Množství vody, které může poskytovat vodní zdroj za časovou jednotku v daném okamžiku. Pro delší období se stanovují vydatnosti průměrné, minimální, maximální apod.

Z

Záplavová čára
Křivka, která odpovídá průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní.

Záplavové území
Administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou. Jeho rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad.

Závadné látky
Látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Závlahová voda
Voda odpovídající jakosti, určená pro závlahy.

Zdrž
Úsek toku (přirozeného a umělého), ve kterém se zadržuje voda pro dosažení požadovaného spádu nebo hloubky vody.
Zdrž se dělí na:
a) jezová zdrž - úsek toku nad jezem v dosahu vzdutí při hladině nejvyššího vzdutí, též prostor nad jezem zaplněný vodou při hladině nejvyššího vzdutí,
b) plavební zdrž - úsek plavebního kanálu mezi dvěma plavebními stupni.
Zdrž na rozdíl od nádrže neslouží k hromadění vody pro její pozdější využití. K hospodaření s vodu v ní dochází pouze výjimečně a v malém rozsahu. Rozhodujícími parametry u zdrže jsou spád, hloubka vody a délka zdrže.

Zdymadlo
Vodní dílo, vytvářející na vodní cestě plavební stupeň. Skládá se ze vzdouvací stavby a plavební komory nebo zdvihadla.

Zranitelné oblasti
Území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Zvládání povodňových rizik
Soustředí se na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení.

Zvláštní povodeň
Povodeň způsobená umělými vlivy. Jedním z důvodů může být i havárie vodního díla. Rozeznávají se tři základní typy zvláštní povodně podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla:
a) narušení vzdouvacího tělesa (hráze) vodního díla,
b) porucha hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (při neřízeném odtoku vody z nádrže),
c) nouzové řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (mimořádné vypouštění vody z nádrže).

 

Zdroje:

Povodí Moravy, s.p., dostupné na: www.pmo.cz
Směrnice   Evropského   parlamentu   a   Rady   2007/60/ES,   ze   dne   23.   října   2007,   o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik
ŘÍHA,  J.,  et  al.  2005.  Riziková  analýza  záplavových  území.  1.  vyd.  Brno:  Akademické nakladatelství CERM, 2005. 286 s. ISBN 80-7204-404-4.
Vyhláška č. 5/2010 Ministerstva životního prostředí, Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik
Zákon  č.  254/2001  Sb.,  o  vodách  a  o  změně  některých  zákonů  (vodní  zákon),  ve  znění pozdějších předpisů