Rataje

Úvod

Povodňový plán obce Rataje je základním dokumentem pro řízení ochrany před povodněmi ve správním území obce. Řeší opatření potřebná k odvrácení nebo zmírnění povodňových škod, ke kterým by mohlo dojít rozvodněním vodních toků ve správním území obce a zaplavením nemovitostí při povodni. Povodňový plán obsahuje rozvedení úkolů a činností při provádění opatření k ochraně před povodněmi na úrovni povodňové komise obce Rataje. Tento dokument je přínosem při koordinační činnosti jednotlivých složek integrovaného systému a díky webovému rozhraní, kde bude umístěna grafická část povodňového plánu, bude přínosem pro samotnou obec a její obyvatele při vyhledávání informací i v době mimo povodňové situace.

Povodňový plán obce Rataje je zpracován v souladu s § 71 zákona č. 254/2001 Sb. , o vodách a souvisejícími předpisy. Skládá se ze tří částí, a to z části textové (která se dále dělí na část úvodní, věcnou, a organizační), grafické a příloh. Pro vlastní ochranu před povodní je nejdůležitější organizační část, která obsahuje úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi, a přílohová část, obsahující jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi. Povodňový plán je vytvářen s vazbou na systém POVIS .

Digitální povodňový plán umožňuje oproti klasickému publikování (tištěná verze nebo elektronická verze) mnohem větší míru provázanosti obsahu pomocí odkazů – jak mezi jednotlivými částmi textu, tak mezi grafickou částí (mapovými pohledy). Mapové podklady mohou zobrazit konkrétní navolený obsah jednotlivých prvků a tím vhodně pomoci při rychlém vyhledávání informací. Odkazem lze z databází mapového serveru zobrazit i potřebné informace (např. tabulky).

Podklady pro zpracování digitálního povodňového plánu

• Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (Vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů
• Odvětvová technická norma vodního hospodářství TNV 75 2931 POVODŇOVÉ PLÁNY
• Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní služby , 12/2011
• Digitální povodňový plán Zlínského kraje
• Digitální povodňový plán ČR
• Povodňový informační systém POVIS
• Veřejně dostupné informace a data
• Hydrologická data poskytnutá státním podnikem Povodí Moravy
• Hydrologická data poskytnutá Českým hydrometeorologickým ústavem
• Digitální báze vodohospodářských dat ( DIBAVOD )
• ZABAGED ^®

• Výškový systém: Balt po vyrovnání
• Použité kartografické zobrazení Křovákovo, souřadný systém S-JTSK

Vysvětlení pojmu povodeň a povodňová opatření

Povodeň (§ 64)

(1) Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

(2) Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.

(3) Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při:

a) dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci

b) déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů

c) vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy

Povodňová opatření (§ 65)

(1) Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni.

(2) Přípravná opatření jsou
a)    stanovení záplavových území,
b)    vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
c)    povodňové plány,
d)    povodňové prohlídky,
e)    příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
f)     organizační a technická příprava,
g)    vytváření hmotných povodňových rezerv,
h)    příprava účastníků povodňové ochrany.

(3) Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou
a)    činnost předpovědní povodňové služby,
b)    činnost hlásné povodňové služby,
c)    varování při nebezpečí povodně,
d)    zřízení a činnost hlídkové služby,
e)    vyklizení záplavových území,
f)     řízené ovlivňování odtokových poměrů,
g)    povodňové zabezpečovací práce,
h)    povodňové záchranné práce,
i)      zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.

(4) Opatření po povodni jsou
a)    evidenční a dokumentační práce,
b)    vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,
c)    odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.

(5) Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, jakož i investice vyvolané povodněmi.

Blíže jsou pojmy povodeň a povodňová opatření definována v § 64 a § 65 Zákona č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Povodňová opatření jsou blíže specifikována v kapitole Opatření k ochraně před povodněmi

Správci vodních toků

• Vodní toky ve správě Povodí Moravy, s. p.
  

Správce:
Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, 602 00 Brno
Závod Střední Morava, Moravní náměstí 766, 686 11 Uherské Hradiště

Přímý výkon správy toku:
Provoz Zlín, Tečovská 1109, 763 02 Zlín
Správce VT na území obce  je Ing. Radovan Hladný, tel.: 573 340 082, e-mail: provozzlin@pmo.cz

Kontakty na správce vodních toků naleznete také v příloze plán spojení na důležité organizace

V této podkapitole jsou vypsány pouze vodní toky delší než 0,5 km. Správa vodních toků Povodí Moravy, s. p. spravuje tyto vodní toky a také některé další vodní toky na území obce Rataje, které svou délkou nesplňují výše uvedené kritérium. Vodní toky jsou seřazeny na základě délky (sestupně).

• Vodní toky ve správě Lesy České republiky, s. p.

Správce:
Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8

Přímý výkon správy toku:
ST – oblast povodí Moravy, U Skláren 781, 755 01 Vsetín

Pracoviště:
správce VT na území obce Ing. Večeřa, tel.: 956 957 121, 607 526 334, e-mail: milan.vecera@lesycr.cz

Kontakty na správce vodních toků naleznete také v příloze plán spojení na důležité organizace

Příslušný povodňový orgán

Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.

V době mimo povodeň jsou povodňovými orgány:

• Obecní úřad Rataje

Rataje 139, 768 12 Rataje u Kroměříže
Tel.: 573 364 028
E-mail: ou.rataje@quick.cz

• Městský úřad Kroměříž - Odbor životního prostředí - Oddělení ochrany vod a prostředí

Husovo náměstí 534, 767 01 Kroměříž
Tel.: 573 321 111
E-mail: meu@mesto-kromeriz.cz

Vedoucí odboru - RNDr. Božena Ševčíková
Tel: 573 321 326
E-mail: bozena.sevcikova@mesto-kromeriz.cz

Vedoucí oddělení - Ing. Petr Vodák
Tel: 573 321 334
E-mail: petr.vodak@mesto-kromeriz.cz

• Krajský úřad Zlínského kraje - Odbor životního prostředí a zemědělství - Oddělení vodního hospodářství

třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín
Tel.: 577 043 111
E-mail: podatelna@kr-zlinsky.cz

Ministerstvo životního prostředí ; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra

Příslušné související povodňové komise

Povodňovou komisi obce zřizuje rada obce k plnění úkolů při ochraně před povodněmi.

Po dobu povodně jsou povodňovými orgány:

• Povodňová komise obce Rataje »

Rataje 139, 768 12 Rataje u Kroměříže
Tel.: 573 364 028
E-mail: ou.rataje@quick.cz

• Povodňová komise obce s rozšířenou působností Kroměříž

Velké náměstí 115, 769 01 Kroměříž
Tel.: 573 321 151
E-mail: meu@mesto-kromeriz.cz

• Povodňová komise Zlínského kraje

Třída Tomáše Bati 21/, Zlín 761 90
Tel.: 577 043 100
E-mail: jiri.cunek@kr-zlinsky.cz

• Ústřední povodňová komise

Vršovická 1442/ 65, 100 00 Praha 10
Tel.: 267 121 111
Fax: 267 310 920
E-mail: povodnova_sluzba@mzp.cz

Organizační povinnosti a doporučené vybavení povodňových komisí jsou uvedeny v kapitole Povodňové komise .

Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zákona č.240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů přejímá řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.

Charakteristika zájmového území

Obec Rataje leží v okrese Kroměříž, ve správním obvodu ORP Kroměříž , na severozápadu Zlínského kraje. K 1. 1. 2017 bylo v obci evidováno 1 133 obyvatel. Velikost obce činí 1 210.8 ha. Území obce se skládá z k.ú. Rataje u Kroměříže (739626), k.ú. Popovice u Kroměříže (739618) a k.ú. Sobělice (739634).

Katastrální území obce Rataje

Geomorfologické charakteristiky

Z geomorfologického hlediska se katastr Rataje nachází v soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Středomoravské Karpaty, celku Litenčická pahorkatina, podcelku Bučovická pahorkatina a Orlovická vrchovina, jsou zde čtyři okrsky — Tištínská pahorkatina, Medlovská vrchovina, Jarohvěnická a Roštínská brázda. Převládá zde plochý reliéf s typickými plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a plochými úvalovitými údolími.

Struktura půdního fondu

Na území obce Rataje dominují skupiny půdních typů hnědozemě a černozemě. Podél vodních toků Popovický potok a Ratajský potok se nachází převážně fluvizemě, v jejich horních částech pak pseudogleje, místy i gleje. Dále se nad obcí v jihozápadní části pod lesním porostem nachází fluvizemě, silně svažité půdy a kambizemě.

Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití pozemků jako orná půda (772,6 ha). Významné zastoupení má lesní půda (256.6 ha) ležící v jihozápadní části katastru. Zahrady zabírají 40 ha, trvalé travní porosty a sady po 10 ha. Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (98.9 ha) a zastavěné plochy (18.6 ha). Vodní plochy se rozkládají pouze na 4 ha.

Využití pozemků v obci Rataje  (dle ČSÚ k 31. 12. 2016)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) se obec Rataje nachází v klimatické oblasti T2, která je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem s krátkým teplým přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou a chladnou zimou.

Charakteristika klimatické oblasti T2

Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území obce Rataje

Nejvýznamnější vodní tok, z hlediska povodňového ohrožení, na území obce Rataje je Popovický potok . Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-067. Popovický potok pramení v severozápadní částí katastrálního území. Před intravilánem obce je na vodním toku protipovodňový poldr. V obci je koryto toku regulováno, je zde velké množství propustků. Plocha povodí činí 16,9 km ² s délkou toku 6,34 km.

Podélný profil vodního toku Popovický potok

Charakteristika vodního toku Popovický potok

Ratajský potok (číslo hydrologického pořadí 4-12-02-120) pramení v lesním porostu nad jihozápadně nad obcí. Následně vodní tok teče severovýchodním směrem přes intravilán obce, kde pod místní komunikací vtéká do zatrubnění. Ratajský potok ústí zleva do vodního toku Kotojedka v obci Jarohněvice. Celková délka vodního toku činí 3,97 km.

Vodní toky na území obce Rataje delší než 0,5 km

Základní údaje o vodních nádržích na území obce Rataje

Na území obce Rataje se nachází vodní nádrž Za pálenicí , která má vliv na odtokové poměry na Popovickém potoce.

Odtokové poměry

Vodní toky na území obce nemají stanovené záplavové území. Riziko představují především přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené a dochází k rozvodnění malých toků, především Popovického potoku a Ratajského potoku a jejich přítoků. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů . »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území obce Rataje byly veškeré mosty a propustky na vodních tocích Popovický potok a Ratajský potok v intravilánu zařazeny mezi místa omezující odtokové poměry. Jmenovitě mosty a propustky u č. p. 18, 36, 37, 42, 88, 95, 110, 142, u průmyslového areálu, u zemědělského areálu a pod místní komunikací na Popovickém i Ratajském potoku. »

Místa omezující odtokové poměry na území obce Rataje

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods ), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Rataje byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - severní část obce Rataje v okolí retenční nádrže  a před částí obce Sobělice. »

Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Rataje

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km ² ), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km ² ) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Rataje metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Rataje

Na území obce Rataje byly stanoveny dva kritické body:

• Kritický bod 41201962 (povodí Popovického potoka) - v současné době je riziko přívalových povodní v tomto místě sníženo díky nově vybudované retenční nádrži
• Kritický bod 41204755 (povodí Popovického potoka) - v roce 2011 způsobily přívalové srážky v části Sobělice zvýšení hladiny vodního toku Popovický potok, jeho vylití z koryta a zaplavení okolních pozemků, na kterých se nacházejí orná půda, zahrady a dvory rodinných domů a rodinné domy. Zaplaveny byly sklepy některých rodinných domů.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Lomnice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Rataje

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Rataje mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Rataje

Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla ( viz také ustanovení § 55 Vodního zákona ) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Rataje se nachází 1 vodní nádrž, která ovlivňuje odtokové poměry na Popovickém potoce.

• Vodní nádrž Za pálenicí se nachází na vodním toku Popovický potok severozápadně od intravilánu obce. Jedná se o retenční nádrž, která chrání intravilán k. ú. Popovice před přívalovými povodněmi. Z hlediska TBD se řadí do IV. kategorie. Vlastníkem a provozovatelem je obec Rataje. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení nemovitostí podél Popovického potoka. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území, ale nebyl vypracován. »

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Rataje

Vodní díla

Analýza časových možností

Pro vodní toky na území obce Rataje nejsou k dispozici orientační postupové doby povodňových průtoků. Ty jsou stanoveny na základě předchozích zkušeností. Rychlost postupu povodňových průtoků ovlivňuje stav vegetace, splaveniny, ledové jevy, šířka inundace, spádové stupně apod.

Odhad tendence vývoje další povodňové situace, vycházející mimo jiné ze skutečného stavu nasycení půdy a nepříznivé předpovědi (vydatné srážky na více následujících dnů), je nejdůležitějším předpokladem pro včasné vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Včasné znamená dříve, než hladina směrodatné hodnoty skutečně dosáhne. Z tohoto důvodu je doslova životně důležitá předpovědní služba zajišťovaná ČHMÚ ve spolupráci s vodohospodářským dispečinkem Povodí Moravy, s. p.

Orientační postupové doby povodňových průtoků

Charakteristika ohrožených objektů

Seznam ohrožených objektů

Při povodňových situacích může dojít k ohrožení objektů srážkami, zpětným vzdutím, splachy z polí i nefunkční kanalizací.

Na území obce Rataje je při povodni ohrožováno zhruba 23 budov , které trvale obývá zhruba 28 obyvatel, z toho 5 patří do rizikové skupiny (starší 70 let, handicapovaní). Tyto objekty je nutno varovat, případně evakuovat . »
Při povodni ovlivněné mimořádnými příčinami může dojít k potenciálnímu ohrožení dalších 10 budov , které trvale obýva zhruba 14 obyvatel .

Ohrožené objekty na území obce Rataje - agregované

Ohrožující objekty

Nad intravilánem obce se nachází zemědělský areál Rataje , který by mohl být při přívalových srážkách zdrojem ohrožení (např. vlivem úniku nebezpečných látek či uvolnění většího množství materiálu do vodního toku).

Ohrožující objekty na území obce Rataje

Kontaminovaná místa na území obce Rataje

Povodňové plány vlastníků nemovitostí (PPVN)

Druh a rozsah ohrožení

Na území České republiky může nastat několik typů povodní. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně ( flash floods )
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

V nedávné historii byla obec Rataje nejvýznamněji zasažena povodněmi v letech 2005, 2008 a 2011. Obec je v současné době nejvíce ohrožována dlouhodobými silnými přívalovými srážkami a jarním táním sněhu. »

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Rataje jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V roce 2005 došlo vlivem jarního tání sněhu a zároveň přívalových srážek k rozlivu Popovického potoka v úseku mezi částmi Popovice a Sobělice.

V roce 2008 , následkem přívalových srážek, byly zaplaveny komunikace v severní části katastru obce, mezi částí Popovice a Rataje. Komunikace byla silně poničena a škoda byla vyčíslena na 3 126 000,- Kč.

V roce 2011 způsobily přívalové srážky v části Sobělice zvýšení hladiny vodního toku Popovický potok, jeho vylití z koryta a zaplavení okolních pozemků, na kterých se nacházejí orné půdy, zahrady a dvory rodinných domů a rodinné domy. Zaplaveny byly sklepy některých rodinných domů.

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami může být způsobena jevy:

• sesuvem půdy
• ucpání průtočných profilů propustků a mostů »
• nahromaděním naplavenin v kritických místech
• ledovými jevy
• jinými jevy

Na území obce Rataje může dojít k ucpání průtočných profilů veškerých mostů a propustků na vodních tocích Popovický potok a Ratajský potok v intravilánu. Jedná mosty a propustky u č. p. 18, 36, 37, 42, 88, 95, 110, 142, u průmyslového areálu, u zemědělského areálu a pod místní komunikací na Popovickém i Ratajském potoku. Více viz Odtokové poměry . »

Místa omezující odtokové poměry
Ledové jevy

Zvláštní povodeň

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

• technická příčina havárie díla
• silné zemětřesení
• letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
• válečný konflikt
• teroristický útok

Na vodním toku Popovický potok v severozápadní části obce Rataje se nachází retenční vodní nádrž Za pálenicí, která by mohla v případě havárie vyvolat povodeň většího rozsahu a způsobit zaplavení nemovitostí podél Popovického potoka. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území ale nebyl vypracován. »

Vodní nádrže

Opatření k ochraně před povodněmi

Opatřeními na ochranu před povodněmi jsou preventivní a přípravná opatření, prováděná mimo povodeň a operativní opatření prováděná v době povodně. Do těchto opatření není zahrnuta investiční výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících ochraně před povodněmi jakož i další investice vyvolané povodněmi.

1. Přípravná opatření

• stanovení záplavových území
• vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity
• povodňové plány
• povodňové prohlídky
• příprava předpovědní a hlásné povodňové služby
• organizační a technická příprava
• vytváření hmotných povodňových rezerv
• příprava účastníků povodňové ochrany

2. Opatření při nebezpečí povodně a za povodně

• činnost předpovědní povodňové služby
• činnost hlásné povodňové služby
• varování při nebezpečí povodně
• zřízení a činnost hlídkové služby
• vyklízení záplavových území
• řízené ovlivňování odtokových poměrů
• povodňové zabezpečovací práce
• povodňové záchranné práce
• zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní
• evidenční a dokumentační práce

3. Opatření po povodni

• evidenční a dokumentační práce
• vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod
• návrhy na úpravu povodňových opatření

Povodňové prohlídky

Povodňové prohlídky provádí povodňový orgán obce Rataje, účastní se jich vybraní členové povodňové komise, ke spolupráci bude také přizván správce vodního toku – zástupce Lesy České republiky, s. p., Povodí Moravy, s. p.. Zjišťuje se, zda na vodních tocích a v záplavových územích, případně na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.

Povodňové prohlídky se provádějí nejméně jednou ročně:

• před obdobím jarního tání (zpravidla únor, březen)
• před obdobím letních povodní (zpravidla konec května)

Mimořádné povodňové prohlídky se provádí v případě, že je vyšší sněhová pokrývka (desítky centimetrů) a jsou vyšší teploty, než je běžný roční průměr. Účelem je zabezpečení dobrého odtoku z tajícího sněhu. Kontroluje se výška hladiny toků Popovický potok a Ratajský potok a dalších vybraných vodních toků a posuzuje se možnost vzniku ledových bariér, zejména v místech mostních objektů.

Povodňové prohlídky na vodních dílech

Protože na rybnících nejsou většinou instalována zařízení pro měření a sledování technického stavu vodního díla, mají hlavní význam obchůzky konané obsluhou vodního díla. Obchůzky provádí obsluhovatel vodního díla 1x měsíčně. Sleduje celé vodní dílo a jeho blízké okolí, průtokové poměry, výskyt trhlin a viditelných deformací, posunů a sesuvů, výskyt průsaků, vývěrů a zamokřených a zabahněných míst, vlivy provozu a prostředí na technický stav objektů.

Povodňová prohlídka se provádí vždy před nebezpečím vzniku povodní na příkaz předsedy povodňové komise.

Rozsah povodňové prohlídky zahrnuje prohlídku:

• Popovický potok v intravilánu obce i nad ním, zejména stavu v okolí mostních objektů, se zvláštním důrazem na všechna kritická místa
• Ratajský potok v intravilánu obce i nad ním, zejména stavu v okolí mostních objektů, se zvláštním důrazem na všechna kritická místa
• ostatních vodních toků v intravilánu obce, zejména stavu v okolí mostních objektů a propustků

Výsledek povodňové prohlídky:

• zpracování zápisů, případně pořízení další dokumentace (foto, video)
• přijetí patřičných opatření, která vedou k odstranění případných rizik při povodni (skládek, špatně zajištěných plovoucích objektů, odstranění nežádoucích křovin a dřevin a podobně).
• Možnost povodňového orgánu na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů, skládek materiálu a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost správním rozhodnutím.
• Přijetí dalších opatření, která vedou ke zvýšení kapacity profilů.

Předpovědní povodňová služba

Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně (zejména o intenzivních srážkách, bouřkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech). Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s Povodím Moravy, s. p. Informace poskytuje SIVS (Systém integrované výstražné služby) / hlásná a předpovědní služba Českého hydrometeorologického ústavu prostřednictvím internetových stránek ČHMÚ .

Organizace předpovědní povodňové služby na území obce Rataje:

• zpráva o nebezpečí povodně může přijít od Českého hydrometeorologického ústavu nebo Povodí Moravy, s. p. cestou povodňové komise ORP Kroměříž nebo HZS Zlínského kraje
• zpráva o nebezpečí povodně může přijít i cestou hromadných sdělovacích prostředků (TV, rádio, rozhlas, zpravodajství na internetu, atd.)

Vlastníci a uživatelé vodních děl oznámí nebezpečí zvláštní povodně povodňovému orgánu, Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v případě nebezpečí z prodlení varují bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby. Povinnost vlastníků a uživatelů informovat další subjekty (o nebezpečí, manipulacích), musí být zakotvena v manipulačních řádech příslušných vodních děl.

• Metodický pokyn pro hlásnou a předpovědní povodňovou službu

KONTAKTY: Příloha: Plán spojení na důležité organizace

Organizace hlásné povodňové služby

Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místech očekávané přirozené nebo zvláštní povodně. Informuje povodňové orgány a účastníky ochrany o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. V případě potřeby organizuje povodňový orgán obce Rataje hlídkovou službu.

Hlásnou povodňovou službu organizuje povodňový orgán obce a povodňový orgán pro správní obvod obce s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi.

Do hlásné služby jsou zapojeny tyto subjekty:

K zajištění hlásné povodňové služby z hlásných profilů kategorie A a hlásných profilů kategorie B jsou využívány monitorovací systémy ČHMÚ a Povodí Moravy, s. p. s dálkovým přenosem dat. Podle „Metodického pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby“ je v případě selhání monitorovacích systémů povinností obcí, na jejichž území se hlásné profily nacházejí, zajistit hlášení o vodních stavech na vyžádání provozovatele monitorovacího systému.

Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy, s. p. je centrem hydrologických informací a drží nepřetržitou službu. O nebezpečí povodně avizované předpovědní službou nebo dosažených stupních povodňové aktivity na vodních tocích nebo vodních dílech informuje KOPIS HZS Zlínského kraje.

Povodňový orgán obce Rataje je o situaci na vodních tocích informován prostřednictvím hlídkové povodňové služby. Výstražné informace a zprávy ČHMÚ, zprávy od správců vodních toků a další relevantní informace předává povodňovému orgánu obce Rataje povodňový orgán ORP Kroměříž a KOPIS HZS Zlínského kraje. Obce bezprostředně ohrožené manipulací na vodním díle (po hranici příslušné ORP) budou v případě mimořádných manipulací na vodním díle (mimo manipulace schválené manipulačními řády), při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně, informovány přímo správcem (vlastníkem) vodního díla . Povinnost vlastníků a uživatelů informovat další subjekty (o nebezpečí, manipulacích), musí být zakotvena v manipulačních řádech příslušných vodních děl.

Informace o povodňové situaci a předpokládaném vývoji lze získat na internetové stránce ČHMÚ . Informace jsou průběžně aktualizovány a jsou veřejně přístupné.

Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ, pobočka Brno je centrem meteorologických a hydrologických informací, drží nepřetržitou službu. Zajišťuje předpovědní a výstražnou službu v oborech operativní meteorologie a hydrologie a na základě podrobné analýzy meteorologické a hydrologické situace a předpokládaného dalšího vývoje v povodí informuje o možnosti vzniku nebo nebezpečí povodně.

Zjištěné závěry a informace zpracovává a vydává ve formě pravidelných zpráv o stavu a předpovědi počasí, pravidelných zpráv o aktuální situaci a předpovědi stavů a průtoků. V případě předpokládaného výskytu mimořádné situace jsou navíc vydávány v rámci Systému integrované výstražné služby (informace o výskytu nebezpečných jevů a předpovědní výstražné informace). Veškeré zpravodajství ČHMÚ poskytuje v souladu s předmětem své činnosti především KOPIS HZS Zlínského kraje . Kromě toho lze veškeré potřebné informace o situaci a předpokládaném vývoji získat na internetové stránce ČHMÚ , jednotlivé situace mohou být v případě mimořádných událostí telefonicky konzultovány s pracovníky RPP v nepřetržité službě.

Kontakty na osoby vykonávající hlásnou službu pro potřeby povodňového orgánu obce jsou specifikovány v Příloze Důležité kontakty část Hlásná a hlídková služba

Na základě těchto informací a na základě vlastních poznatků, získaných pomocí hlídkové služby, zajišťuje povodňová komise obce Rataje varování a informování obyvatelstva a ostatních účastníků ochrany před povodněmi a přijímá další opatření v souladu se svým povodňovým plánem a vzniklou situací.

KONTAKTY: Příloha: Plán spojení na důležité organizace

Organizace hlídkové služby

Hlídková služba sleduje vývoj povodňové situace na území obce Rataje, zajišťuje údaje potřebné pro výkon Hlásné povodňové služby, pro řízení a koordinaci povodňových opatření a pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně.

Hlídková služba je v období mimo povodňovou aktivitu zajišťována obecním úřadem Rataje. V období povodně je zajišťována operativně povodňovými orgány - pověřenými členy povodňové komise obce, popřípadě dalšími pověřenými osobami z řad občanů.

Hlídková služba zahajuje svou činnost, dojde-li ke zvýšenému nebezpečí povodně na území obce Rataje. Pochůzková hlídková služba v terénu je důležitá zejména při II. a III. stupni povodňové aktivity. Hlídkové služby pracují obvykle nepřetržitě, ve směnách. Zahajují a ukončují činnost na pokyn předsedy povodňové komise obce, v jeho nepřítomnosti na pokyn jiného člena povodňové komise. Podnětem k zahájení činnosti jsou většinou informace předpovědní povodňové služby a vlastní poznatky a informace o možnosti vzniku povodně. Na území obce Rataje se jedná o celkové sledování vodotečí na území obce, zejména potenciálně nebezpečných míst a hlásných profilů. Ze všech těchto obhlídek se provede foto či video dokumentace.

Hlídkovou povodňovou službu vykonávají vybraní členové povodňové komise. Kontakty jsou specifikovány v Příloze Důležité kontakty část Hlásná a hlídková služba

Co se kontroluje:

• místa určená ke sledování směrodatných limitů vodního stavu (hlásné profily)
• úseky vodních toků v obci, kapacita všech mostů, lávek a propustků (současně se přijímají opatření k zabránění ucpání průtočných profilů a k zajištění hladkého odtoku vody a plavenin), zároveň se sleduje i vývoj povodňové situace na vodních tocích nad obcí
• stav kanalizace, kanalizačních vyústí do vodních toků, kanalizační vpusti
• kritické oblasti a místa

Četnost pozorování vodní hladiny v hlásných profilech:

• při vzniku I. SPA: minimálně 1x denně, při trvající stoupající tendenci minimálně 2 - 3x denně
• při vzniku (vyhlášení) II. SPA: minimálně 4x denně, podle situace i častěji
• při vzniku (vyhlášení) III. SPA: vodní stavy se kontrolují každé 3 hodiny, popřípadě častěji - podle vývoje povodňové situace

Hlídková služba předává informace ihned předsedovi povodňové komise, popřípadě pověřenému členovi povodňové komise. Povodňová komise obce Rataje poskytuje tyto informace po jejich vyhodnocení a zvážení situace a vždy od dosažení II. SPA dalším účastníkům povodňové ochrany. V souladu s povodňovým plánem bude hlásná služba informovat správce vodního toku (Lesy České republiky, s. p., Povodí Moravy, s. p.) o vývoji povodňové situace.

Pokyny pro hlídkovou službu:

Jakmile nastane nebezpečí povodně a hladina dosáhne výše rozhodné pro vyhlášení povodňové aktivity, začíná činnost hlídkové služby. Hlídková služba posílá zprávy (telefonicky, osobně) povodňovému orgánu obce Rataje. Povodňový orgán zajistí hlásnou službu ohroženým občanům a organizacím pomocí místního informačního systému (rozhlasu a sirény), operativně jinak - telefonicky, SMS, osobním doručením.

Stav, rozhodný pro odesílání varovných zpráv, je daný hladinou na vodočtu nebo není-li vodočet, dostoupí-li hladina dohodnuté výšky. Kde není vodočet ani není dohodnuta výška hladiny vody v toku, začíná odesílání varovných zpráv nebezpečí povodně v době, kdy hrozí vážné škody na životech nebo na majetku. Hlášení se podá včas se zřetelem na vývoj počasí.

KONTAKTY: Příloha: Plán spojení na důležité organizace

Stupně povodňové aktivity

HLÁSNÉ PROFILY

K zabezpečení hlásné povodňové služby se zřizují hlásné profily - místa na vodním toku, která slouží ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se rozdělují do tří kategorií:

Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí (Povodí Moravy, s. p.).

Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.

Profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby.

Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam a spolu s profily kategorie B tvoří základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Doporučené minimální vybavení: vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (I. SPA - zelená, II. SPA - žlutá, III. SPA - červená) nebo s římskými číslicemi.

Území obce Rataje může být ohrožováno vyššími vodními stavy především na vodních tocích Popovický potok a Ratajský potok. Pro varování a včasnou ochranu části obce Popovice a Sobělice slouží následující hlásný profil:

Hlásný profil kat. C Rataje, Popovický p. ve správě obce se nachází na mostním objektu (na parcele č. 2416). Jedná se vodoměrnou stanici s ultrazvukovým čidlem. »

Směrodatné a doplňkové hlásné profily pro území obce Rataje

STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY

Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu, mezní nebo kritické hodnoty sledovaných jevů z hlediska bezpečnosti vodního díla apod.). U zvláštních povodní vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí na vodním díle a na území pod ním.

Rozsah opatření prováděných při řízení ochrany před povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity (SPA).

První stupeň povodňové aktivity (I. SPA) – stav bdělosti

Nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí.

Na území obce Rataje nastává I. SPA:

• dosažením stavu xx cm na hlásném profilu kategorie C Rataje, Popovický p.
  
  ( aktuální stav , evidenční list ) »

• při vydání výstrahy ČHMÚ
• při zjištění chodu ledové kaše, či prvním zjištění růstu dnového ledu
• při příchodu výrazně teplého počasí v období tání
• při srážkách větší intenzity (přívalového charakteru) na území obce, zvláště je-li půda nasycena z předchozích dešťů, nebo při srážkách nižší intenzity, ale trvalejšího charakteru (déle než 4 hodiny).

Tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby.

Stav vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí (splach ornice z polí do zastavěné části obce), zahajuje činnost hlásná a hlídková služba.

Rozsah opatření při vyhlášení I. SPA (Kap. Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při povodni )

Druhý stupeň povodňové aktivity (II. SPA) – stav pohotovosti

Vyhlašuje příslušný povodňový orgán, když nebezpečí povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto.

Na území obce Rataje je II. SPA vyhlašován:

• dosažením stavu xx cm na hlásném profilu kategorie C Rataje, Popovický p.
  
  ( aktuální stav , evidenční list ) »

• přechodné výrazné zvýšení hladiny v toku, při kterém hrozí jeho vylití z koryta, případně nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto
• při dlouhodobějších srážkách trvalejšího charakteru ale nízké intenzity (doba trvání srážky přesahuje 8 hodin), nebo v kombinaci s táním sněhové pokrývky
• při intenzivním tání sněhové pokrývky v kombinaci se srážkovou činností
• při oznámení vlastníka vodního díla na nepříznivý vývoj z hlediska bezpečnosti
• doporučením správce vodního toku
• vyhlášením II. SPA vyšším povodňovým orgánem (povodňovou komisí ORP Kroměříž nebo povodňovou komisí Zlínského kraje)

Vyhlášením II. SPA se aktivizují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňových plánů.

Rozsah opatření při vyhlášení II. SPA (Kap. Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při povodni )

Třetí stupeň povodňové aktivity (III. SPA) – stav ohrožení

Vyhlašuje se při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Podkladem pro vyhlášení je:

• dosažení nebo reálný předpoklad dosažení směrodatného limitního stavu hladiny nebo průtoku v toku v rozhodných povodňových hlásných profilech
• oznámení vlastníka vodního díla na nepříznivý vývoj z hlediska bezpečnosti
• doporučení správce toku
• další skutečnosti charakterizující takovou míru povodňového nebezpečí

Na území obce Rataje je III. SPA vyhlašován :

• dosažením stavu xx cm na hlásném profilu kategorie C Rataje, Popovický p.
  
  ( aktuální stav , evidenční list ) »
• při bezprostředním zvýšení hladiny v toku, při kterém se voda z koryta již rozlévá a může ohrožovat majetek či životy obyvatel
• při výrazném překročení limitních srážek na srážkoměru obce - vzniku přívalové povodně v obci
• při dlouhodobějších srážkách trvalejšího charakteru ale nízké intenzity (doba trvání srážky přesahuje 16 hodin), nebo v kombinaci s táním sněhové pokrývky
• při intenzivním tání sněhové pokrývky v kombinaci se srážkovou činností
• při oznámení vlastníka vodního díla na nepříznivý vývoj z hlediska bezpečnosti
• doporučením správce toku
• vyhlášením III. SPA povodňovým orgánem vyššího stupně (povodňovou komisí ORP Kroměříž nebo povodňovou komisí Zlínského kraje)

Rozsah opatření při vyhlášení III. SPA (Kap. Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při povodni )

Orientační vyhlašování SPA podle dešťových srážek

Vyhlašování na malých povodích bez hlásných profilů je možné na základě orientačního měření srážek a nasycenosti povodí. Týká se to zejména povodí malých toků a horních částí povodí v horských oblastech s krátkou dobou koncentrace povodně, kdy čas uplynulý mezi příčinnými srážkami a průtokovou odezvou je několik desítek minut nebo 1 až 2 hodiny.

Přibližný odhad odezvy povodí na spadlé srážky je možný pouze pro dešťové srážky v letním a podzimním období. Důležitou roli hrají charakteristiky povodí, tj. jeho velikost, tvar, nadmořská výška, sklonitost, druh a propustnost půd, vývoj říční sítě a jeho okamžitý stav, zejména vegetační pokryv a nasycenost povodí. Tu ovlivňují jednak předcházející srážky a způsob jejich odvedení, ale i teplota vzduchu ovlivňující v letních měsících značnou měrou výpar. Důležité také je, jak velká část povodí byla srážkami zasažena, případně, jestli srážky postupovaly po proudu nebo proti proudu hlavního recipientu. Na velikosti kulminačního průtoku se značnou měrou podílí také intenzita srážky.

Nasycenost povodí:

• povodí nenasycené - v posledních 10 dnech nebyly velké srážky (orientačně ne více než 5 mm za den)
• povodí nasycené - větší srážky v posledním období (např. 50 mm a více srážek za posledních 10 dní)

Aktuální úhrn srážek lze sledovat na webových stránkách digitálního povodňového plánu obce Rataje sekci Srážkoměry . Pokud sonda kapacitního snímače detekuje zvýšený spad srážek, vyšle zařízení automaticky na předem předvolená čísla SMS zprávy s navoleným textem.

První úroveň limitních hodnot (I. SPA) odpovídá srážkám, které lze předpokládat, že budou dosaženy přibližně 1x ročně. Význam těchto limitů spočívá mimo jiné i v kontrole funkčnosti měřící techniky a přenosových tras. Druhá úroveň limitních hodnot (II. SPA) již bude představovat skutečné nebezpečí.

Vyhlašování SPA podle dešťových srážek

Na území obce Rataje se nachází srážkoměrná stanice na střeše obecního úřadu. » Obec dále může využít data ze srážkoměrných stanic Kroměříž » (ve správě ČHMÚ), Zdounky (ve správě obce) » a Věžky (ve správě obce). » Vyhlášení III. SPA je vyhlašováno na základě uvážení předsedy povodňové komise, kdy dále přetrvává intenzivní déšť a zhoršuje se situace na vodních tocích.

Další údaje o srážkách lze zjistit z webových stránek ČHMÚ, zejména radarový odhad srážek kombinovaný s pozemními měřeními ( http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_act_rain.php ).

Využít lze také radarová data z meteoradaru Zlínského kraje umístěného v Holešově: https://meteoradar.kr-zlinsky.cz/ .

Relevantní srážkoměrné stanice pro území obce Rataje

Srážkoměry

Povodňové komise

Povodňový orgán obce Rataje zabezpečuje řízení ochrany před povodněmi na území obce Rataje, které zahrnuje především přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně ve své územní působnosti a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činností ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Svolání povodňové komise v případě povodňové situace se oznámí správci vodního toku (Lesy České republiky, s. p., Povodí Moravy, s. p.) a povodňovému orgánu ORP Kroměříž. Hlásná služba bude informovat správce vodního toku o vývoji povodňové situace.

Stanoviště povodňové komise obce Rataje je na obecním úřadě: Rataje 139, 768 12 Rataje »

Dokumentace povodňové komise obce Rataje je uložena:

• v kanceláři předsedy povodňové komise

Doporučené vybavení pracoviště povodňové komise:

• povodňový plán
• povodňová kniha
• pracovní sešity členů komise (min. 20 ks) - evidované
• identifikační karty členů komise (s funkcemi – pro členy PK, pro operativně sestavený pracovní štáb PK, rezervní karty
• orientační systém Povodňové komise (označení povodňové komise, vozidel povodňové komise)
• PC s tiskárnou, textový editor (např. MS Office, OpenOffice, LibreOffice apod.), se záložním zdrojem, s funkčním připojením na Internet
• záložní zdroj elektrické energie (elektrocentrála)
• záložní CD s offline verzí povodňového plánu, USB flash disk pro členy povodňové komise s povodňovým plánem a dalšími důležitými relevantními dokumenty
• lékárnička s platnou expirací
• scanner
• nouzové osvětlení pracoviště
• svítilny a baterky pro členy povodňové komise další pověřené osoby
• pevná linka, mobilní telefony i s nabíječkami
• megafony (2x)
• kreslicí a psací prostředky
• mapa obce Rataje, mapa širšího okolí (sousední obce na tocích)
• videokamera, digitální fotoaparát s bleskem, nabité baterie nebo akumulátor, nabíječka na nabíjecí baterie, mobilní telefon s možností focení či natáčení, tablet, paměťová karta
• dalekohled
• měřicí pásmo 50 m / dálkoměr
• zabezpečení pro přípravu teplých nápojů a ohřev stravy
• záložní oděv a obuv, holínky, reflexní vesty, pláštěnky, rukavice
• hygienické potřeby, zásoba pitné vody a potravin
• barevné spreje (reflexní - viditelné ve tmě) - vyznačení povodňových značek
• vodotěsné bedny a obaly na uložení důležitých dokumentů a jiných předmětů

Časový plán svolání Povodňové komise

Zprávy o povodni, které nezískal člen povodňové komise osobně, prověří zpětným dotazem nebo jiným způsobem, např. vysláním hlídky do určeného místa, důvodem prověření zprávy je zabránění vzniku planého poplachu. Prověření musí být provedeno do 10 minut.

V případě, že zpráva o blížící se povodni je pravdivá, člen povodňové komise neprodleně uvědomí telefonicky nebo jiným způsobem předsedu a místopředsedu povodňové komise a informuje další členy povodňové komise o situaci a konzultuje s nimi další postup. Nejpozději do 1 hodiny musí být vybraní členové povodňové komise na pracovišti povodňové komise.

Když nastane I. stupeň povodňové aktivity je nutná nepřetržitá přítomnost na určeném pracovišti povodňové komise nebo na spojení. Na spojení musí být předseda povodňové komise, nebo některý místopředseda nebo pověřený člen povodňové komise.

Povinnosti všech členů povodňové komise obce Rataje:

Každý člen povodňové komise je povinen zejména:

• seznámit se s obsahem povodňového plánu
• sledovat aktualizace povodňového plánu
• hlásit změny v osobních údajích předsedovi povodňové komise
• neprodleně po obdržení zprávy o vzniku nebo vyhlášení SPA formou SMS rozesílanou předsedou PK odpovědět na tuto zprávu
• v případě obdržení zprávy, že byl dosažen I. SPA si zajistit dobití svého mobilního telefonu
• oznámit předpokládané omezení dosažitelnosti pro potřeby povodňové komise předsedovi povodňové komise
• členové, jsou-li na území ČR v místě pokrytí mobilním signálem, pak mají stále zapnutý mobilní telefon, aby byli dosažitelní pro doručování SMS zpráv. Toto neplatí v době čerpání ŘD a v době pracovní neschopnosti, pokud řádně oznámili omezení dosažitelnosti

Minimálně jedenkrát ročně zabezpečuje předseda povodňové komise proškolení všech účastníků ochrany před povodněmi v rámci správního obvodu obce Rataje. O provedených školeních se provádí zápis (lze i v povodňové knize).

Některé údaje o členech povodňových komisí jsou NEVEŘEJNÉ a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům. Přístup vyřizuje správce aplikace dle stanovených pravidel.

Organizace povodňové služby

Ochrana před povodněmi je řízena povodňovými orgány.

Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány:

• Mimo období povodně je povodňovým orgánem Obecní úřad Rataje
  
• Po dobu povodní je povodňovým orgánem povodňová komise obce Rataje
  

V době mimo povodeň jsou rozhodnutí povodňových orgánů vydávána podle správního řádu. V době povodně (při vyhlášení II. a III. SPA) jsou povodňové komise oprávněny činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečovacím a záchranným pracím. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád.

Jsou ustanoveny povodňové komise obcí, měst, obcí s rozšířenou působností, krajů a ústřední povodňová komise. Tyto povodňové komise řídí a koordinují protipovodňovou ochranu na svém území. V momentě, kdy povodňová situace přesáhne možnosti povodňové komise obce a ta požádá vyšší povodňovou komisi o převzetí povodňové ochrany na jejím území, přebírá řízení ochrany před povodněmi povodňová komise vyšší. Nižší komise nepřestává pracovat. Povodňový orgán obce je podřízen povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností - povodňové komisi ORP Kroměříž.

Ochrana před povodněmi je zajišťována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány. V kompetenci povodňových komisí je činit opatření a vydávat příkazy, které nejsou rozhodnutími podle správního řádu. Platí pouze po dobu povodně, tj. do odvolání II. nebo III. stupně povodňové aktivity.

Povodňovou ochranu na území obce Rataje bude řídit povodňová komise obce Rataje, v případě extrémního ohrožení povodňová komise ORP Kroměříž.

Informace o vývoji povodňové situace předává povodňová komise obce Rataje:

• povodňové komisi ORP Kroměříž
• povodňové komisi obce Jarohněvice
• KOPIS Zlínského kraje
• fyzickým a právnickým osobám na území obce, které jsou ohroženy povodní s využitím sirény a místního informačního systému, případně osobním předáním - pochůzkou (v případě selhání ostatních možností doručení zprávy)

Informace v rámci hlásné povodňové služby přebírá povodňová komise obce Rataje od:

• předpovědní povodňové služby
• povodňové komise ORP Kroměříž
• hlídkové služby
• pozorovatelů hlásných profilů a jiných osob
• případně od KOPIS Zlínského kraje

Zprávu o vzniku jednotlivých SPA může povodňový orgán obce Rataje obdržet:

• od povodňového orgánu ORP Kroměříž
• na základě vlastního zjištění, pochůzkou kolem vodních toků
• z internetu ( http://www.pmo.cz , http://www.chmi.cz )
• od HZS Zlínského kraje

Organizace povodňové služby vychází z opatření stanovených v kapitole Činnosti povodňového orgánu při nebezpečí povodně a při povodni , ze Statutu povodňové komise a Jednacího řádu povodňové komise obce Rataje .

Zahájení činnosti povodňové komise obce Rataje včetně důvodů se musí vždy zapsat (datum a čas) do povodňové knihy a vyrozumí se o tom:

• Povodňový orgán obce Jarohněvice
• Povodňový orgán obce s rozšířenou působností Kroměříž
• Fyzické a právnické osoby ohrožené povodní
• KOPIS HZS Zlínského kraje
• Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy, s. p.
• Správce vodních toků – Lesy České republiky, s. p., Povodí Moravy, s. p.

Předseda povodňové komise - starosta obce:

• rozhoduje o svolání povodňové komise
• řídí činnost povodňové komise
• organizuje a koordinuje činnosti povodňové komise
• svolává a vede pravidelné povodňové prohlídky a prověrky organizační a technické připravenosti, inicializuje revize povodňového plánu
• rozděluje úkoly členům povodňové komise
• na základě informací o situaci vydává rozhodnutí k realizaci protipovodňových opatření
• vyhlašuje a odvolává druhý a třetí stupeň povodňové aktivity na území obce Rataje
• schvaluje obsah informací pro sdělovací prostředky
• rozhoduje o nasazení sil a prostředků na území obce Rataje
• rozhoduje o přidělení humanitární pomoci na území obce Rataje
• v případě nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda povodňové komise nebo pověřený člen PK

Povinnosti povodňové komise obce Rataje:

• řeší povodňovou situaci na území obce v rámci svých možností podle zpracovaného povodňového plánu
• organizuje sběr informací o povodňové situaci na území obce Rataje
• je ve spojení a předává informace a návrhy povodňové komisi obce Jarohněvice, ležící níže na vodních tocích a povodňové komisi ORP Kroměříž
• organizuje a řídí hlásnou povodňovou službu, informuje sousední obce o nebezpečí a průběhu povodně, správce povodí, ČHMÚ a HZS
• organizuje hlídkovou službu na území obce Rataje
• organizuje varování a informování obyvatelstva, fyzických a právnických osob v ohrožených částech obce Rataje
• spolupracuje s Krajskou hygienickou stanicí, Krajskou veterinární stanicí, správci vodovodů a kanalizací, správci sítí elektřiny a plynu (např. koordinuje likvidaci uhynulých zvířat s KVS)
• monitoruje situaci v zásobování pitnou vodou, sběru a čištění odpadních vod a organizuje příslušná opatření
• zajišťuje prvotní dokumentační práce na území obce Rataje
• zaznamenává veškeré informace do Povodňové knihy (pověřený zapisovatel)
• podle potřeby vyžaduje od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc
• zajišťuje nasazení sil a prostředků na území obce Rataje
• organizuje technická protipovodňová opatření (aplikace hradících prostředků, zemní práce apod.) na území obce Rataje
• vyhodnocuje dopravní situaci a průjezdnost v zasaženém území, spolupracuje s Policií ČR
• zajišťuje organizaci evakuace na území obce Rataje
• spolupracuje s Policií ČR při vyznačení a regulaci evakuačních tras na území obce Rataje
• zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou
• pokud síly a prostředky na provádění záchranných prací přesahují možnosti obce, vyžádá další pomoc u HZS Zlínského kraje a u povodňového orgánů ORP Kroměříž
• zajišťuje prvotní úklidové a sanační práce po povodni (čištění, dezinfekce, deratizace apod.) na území obce Rataje
• organizuje náhradní ubytování evakuovaného obyvatelstva na území obce Rataje
• zajišťuje přijatelné životní podmínky pro evakuované obyvatelstvo (základní vybavení, hygienické podmínky, stravování, psychologická pomoc apod.)
• vede přehled o evakuovaných osobách na území obce Rataje (ve střediscích náhradního ubytování, v soukromí atd.)
• zajišťuje nutnou hygienickou a zdravotnickou péči na území obce Rataje
• provádí evidenční a dokumentační práce na území obce Rataje
• zjišťuje rozsah povodňových škod na území obce Rataje a zajišťuje jejich evidenci (majetek obce, státu, právnických a fyzických osob)
• vede přehled o povodní postižených osobách na území obce Rataje
• připravuje návrh realizace neodkladných prvotních opatření obnovy povodní postiženého území za účelem zajištění základních životních potřeb obyvatelstva a návrh úplné obnovy povodní zasaženého území na území obce Rataje

Ostatní účastníci ochrany před povodněmi

Příloha: Plán spojení na důležité organizace

1. Český hydrometeorologický ústav: Pobočka Brno (Regionální předpovědní pracoviště, Oddělení hydrologie)
2. Povodí Moravy, s. p. (správce povodí a vodních toků)
3. Lesy České republiky, s. p. (správce vodních toků)
4. Vlastníci (uživatelé) nebo správci nemovitostí v ohroženém území
5. Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl a objektů na vodních tocích
6. Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, územní odbor Kroměříž, stanice Kroměříž
7. Složky Policie České republiky, obvodní oddělení Kroměříž
8. Složky Armády ČR
9. Orgány ochrany veřejného zdraví
10. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje
11. Subjekty, které mohou pomoci, např. dopravními prostředky, těžkou mechanizací atd.

Zabezpečení vlastní hlásné služby

Obec provozuje lokální varovný systém, který je napojen na celostátní Jednotný systém varování a informování obyvatelstva (JSVI), budovaný Ministerstvem vnitra ČR – GŘ HZS. Varovné signály z JSVI (CAS 100) jsou automaticky a přednostně odbavovány na všechny prvky varovného a informačního systému. »

Lokální varovný systém zahrnuje hlásiče místního informačního systému, kterým je schopen starosta / předseda povodňové komise, případně jiný pověřený člen varovat nebo předat jiné pokyny fyzickým a právnickým osobám a organizacím, které jsou dotčeny povodní.

Činnost obyvatelstva při povodni

V závislosti na hrozící/vzniklé události budou obyvatelé postupovat podle následujících pokynů:

Při vyhlášení stavu pohotovosti (II. SPA):

• zajistit si poslech hromadných sdělovacích prostředků (ČT, ČRo)
• řídit se příkazy povodňových orgánů, policie, hasičů a záchranářů
• aktivně se zapojit do ochrany před povodní podle pokynů povodňových orgánů, policie a záchranářů
• informovat se o způsobu a místě evakuace, o evakuačních trasách
• připravit rodinu a domácí zvířata k evakuaci
• připravit si prostředky pro zajištění svého majetku (pytle s pískem k utěsnění dveří, oken sklepů)

Při vyhlášení stavu ohrožení (III. SPA):

• připravit evakuační zavazadla pro celou rodinu a vozidlo
• podle uvážení přemístit nábytek, potraviny a nebezpečné látky do vyšších pater
• připravit vyvedení hospodářských zvířat
• připravit rodinu a domácí zvířata k evakuaci
• zajistit nebo odstranit snadno odplavitelný materiál
• v případě zaplavování domu odpojit přívod elektrického proudu, uzavřít hlavní uzávěr plynu a vody

Při vyhlášení evakuace : »

• upozornit sousedy a v případě potřeby jim pomoci při evakuaci
• zabezpečit dům/byt (odpojit přívod elektrického proudu, uzavřít hlavní uzávěr plynu a vody, zabezpečit dveře, okna a nebezpečné látky)
• vzít si evakuační zavazadlo pro celou rodinu – přesunout se do místa evakuačního prostoru (pěšky/vozidlem)

Opatření k ochraně životního prostředí:

• Před povodní: Zajištění nebezpečných látek např. nádrže s pohonnými hmotami, oleji nebo jejich odvoz. Zajištění hnojiv, kejdy, močůvky v zemědělských objektech nebo jejich odvoz.
• Po povodni: Zajištění ochranných pomůcek pro pracovníky odstraňující následky povodní, dezinfekčních prostředků. Provádět likvidaci škod s ohledem na ochranu životního prostředí.

Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při povodni

Dále uvedené činnosti povodňové komise nejsou seřazeny podle priority nebo pořadí provádění, lze je měnit v závislosti na celkové situaci na území obce Rataje.

a) Činnost povodňového orgánu obce Rataje v době mimo povodeň:

• zajišťuje zpracování, aktualizaci a doplnění povodňového plánu obce Rataje
• provádí povodňové prohlídky vodních toků
• potvrzuje soulad věcné a grafické části povodňových plánů jednotlivých vlastníků nemovitostí
• zajišťuje pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území
• seznamuje se s povodňovým plánem a jeho případnými změnami, upřesňuje plán adres a spojení mezi účastníky ochrany před povodněmi

b) V případě obdržení upozornění nebo výstrahy ČHMÚ (zpravidla prostřednictvím KOPIS HZS Zlínského kraje nebo MěÚ Kroměříž):

• je nutno věnovat zvýšenou pozornost vodním tokům a vývoji počasí
• upozornit všechny členy povodňové komise a prověřit jejich případnou dosažitelnost podle plánů spojení
• prověřit funkčnost spojení na povodňové orgány sousedních obcí
• sledovat další zprávy a vývoj situace na internetových stránkách ČHMÚ, Povodí Moravy, s. p. nebo Ministerstva zemědělství
• pravidelně sledovat zprávy ve sdělovacích prostředcích o vývoji počasí
• provést zápis v povodňové knize

Za průběh činností je zodpovědný předseda povodňové komise, v jeho nepřítomnosti místopředseda povodňové komise, nebo jimi pověřený člen povodňové komise.

c) Činnost povodňového orgánu obce Rataje při vzniku I. SPA:

• zahajuje činnost hlásné a hlídkové služby obce Rataje
• zabezpečuje pravidelné informování o vývoji povodňové situace povodňového orgánu obce Jarohněvice, která se nachází na vodním toku pod obcí
• prověřuje spojení a dosažitelnost všech členů povodňové komise obce a informuje je o vzniklé situaci
• sleduje pomocí internetových stránek průběh a vývoj povodně a srážek v povodí nad obcí ( http://www.pmo.cz , http://www.chmi.cz )
• hlídková služba obce provede obhlídku území kolem vodních toků na území obce Rataje
• prověřuje spojení a použitelnost všech mechanizací a materiálu k případnému zásahu na vodních tocích (je možné již některou potřebnou mechanizaci aktivovat - ucpávání některých objektů na tocích a podobně)
• o vzniklých situacích informuje pravidelně příslušný povodňový orgán obce Jarohněvice, povodňovou komisi ORP Kroměříž, správce vodních toků (Povodí Moravy, s. p., Lesy České republiky, s. p.), KOPIS HZS Zlínského kraje
• pravidelně sleduje a vyhodnocuje další vývoj povodňové situace, zejména v povodí nad obcí
• prověřuje připravenost zasedacích prostor a jejich technického zázemí pro případ nutnosti svolání povodňové komise
• provádí zápisy v povodňové knize
• provádí evidenční a dokumentační práce

d) Činnost povodňového orgánu obce Rataje při vzniku II. SPA:

• zabezpečuje pravidelné informování o vývoji povodňové situace povodňového orgánu obce Jarohněvice, která se nachází na vodním toku pod obcí
• sleduje pomocí internetových stránek průběh a vývoj povodně a srážek v povodí nad obcí ( http://www.pmo.cz , http://www.chmi.cz )
• svolání povodňové komise obce Rataje se oznamuje povodňovému orgánu obce Jarohněvice, povodňovému orgánu ORP Kroměříž, správcům vodních toků (Povodí Moravy, s. p., Lesy České republiky, s. p.), KOPIS HZS Zlínského kraje a fyzickým a právnickým osobám, které jsou ohroženy povodní
• po zvážení situace vyhlašuje II. SPA pro povodní zasaženou oblast; tuto skutečnost povodňová komise oznamuje povodňovému orgánu obce Jarohněvice, povodňovému orgánu ORP Kroměříž, Povodí Moravy, s. p., Lesy České republiky, s. p., KOPIS HZS Zlínského kraje a fyzickým a právnickým osobám ohroženým povodněmi
• uvádí do pohotovosti majitele všech mechanismů a materiálů s upozorněním na možnou nutnost použití při protipovodňovém zásahu; v případě, že je mechanizace již aktivována operativně řídí její nasazení na potřebných místech (ucpané mosty, mostky a lávky)
• zajišťuje prostřednictvím pověřeného člena povodňové komise informace od hlásné a hlídkové služby a vyhodnocuje získané informace
• hlídková služba obce pokračuje v obhlídkách území kolem vodních toků, zejména se zaměřením na osoby, které se nachází v záplavovém území; v případě, že lze usoudit z vývoje a průběhu povodně v povodí nad územím obce další stoupající tendenci, upozorní na to osoby, které se nachází v inundačním území na území obce
• hlídková služba provádí pochůzky kolem vodních toků zejména se zaměřením na úroveň hladiny v korytech, stav mostků a lávek z důvodů ucpávání plaveninami, při nepříznivém vývoji na těchto tocích zabezpečuje varování fyzických a právnických osob, které by mohly být ohroženy povodní
• dochází-li k další stoupající tendenci a zaplavování komunikací, požádá povodňová komise obce Rataje Policii ČR o uzavření těchto úseků silnic
• upozorňuje na vzniklé povodňové situace povodňový orgán obce Jarohněvice, je s ním v pravidelném spojení, vzájemně se informují o vývoji povodňové situace
• pravidelně sleduje a vyhodnocuje další vývoj povodňové situace, při prognóze dosažení III. SPA prověřuje připravenost prostor pro náhradní ubytování a stravování
• vede záznamy v povodňové knize
• provádí evidenční a dokumentační práce

e) Činnost povodňového orgánu při vzniku III. SPA

• zabezpečuje pravidelné informování o vývoji povodňové situace povodňového orgánu obce Jarohněvice, která se nachází na vodním toku pod obcí
• sleduje pomocí internetových stránek průběh a vývoj povodně a srážek v povodí nad obcí ( http://www.pmo.cz , http://www.chmi.cz )
• povodňová komise je nepřetržitě v činnosti a zasedá dle potřeby a aktuálního vývoje povodňové situace; na zasedání může přizvat další odborné osoby, jejichž pomoci je potřeba k provádění nutných protipovodňových zásahů a opatření
• po zvážení situace vyhlašuje III. SPA pro povodní zasaženou oblast; tuto skutečnost povodňová komise oznamuje povodňovému orgánu obce Jarohněvice, povodňovému orgánu ORP Kroměříž, Povodí Moravy, s. p., Lesy České republiky, s. p., KOPIS HZS Zlínského kraje a fyzickým a právnickým osobám ohroženým povodněmi
• hlídková služba obce pokračuje v obhlídkách území kolem vodních toků, zejména se zaměřením na osoby, které se nachází v záplavovém území vodních toků
• hlídková služba provádí pochůzky kolem vodních toků, zejména se zaměřením na úroveň hladiny v korytech, stav mostků a lávek z důvodů ucpávání plaveninami, při nepříznivém vývoji na těchto tocích zabezpečuje varování fyzických a právnických osob, které by mohly být ohroženy povodní
• v případě, že lze usoudit z vývoje a průběhu povodně v povodí nad územím obce na další stoupající tendenci, upozorní (případně vyzve) osoby, které se nachází v inundačním území toků na území obce na možnost opuštění prostoru záplavového území, případně i jejich evakuaci
• zajišťuje si prostřednictvím pověřeného člena povodňové komise informace od hlásné a hlídkové služby a vyhodnocuje získané informace, např. nasazení pracovníků k odstraňování zachycených předmětů na objektech přes vodní toky (mosty, mostky, lávky); operativně dle potřeby organizuje nasazení všech mechanismů a materiálů k zabezpečení ochrany před povodněmi nebo ke zmírnění následků povodně
• ve spolupráci s ostatními účastníky ochrany před povodněmi organizuje zabezpečovací a záchranné práce ke zmírnění škodlivých účinků povodně, přijímá opatření ke zmírnění škodlivých účinků povodně
• koordinuje a řídí činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi
• vyžaduje v případě nutnosti pomoc fyzických a právnických osob
• vyžaduje v případě, kdy hrozí nebezpečí z prodlení pomoc Armády ČR
• pravidelně se informuje o vývoji situace na vodních tocích u příslušných správců toků a na Regionálním předpovědním pracovišti ČHMÚ Brno
• pravidelně sleduje a vyhodnocuje další vývoj povodňové situace
• zjišťuje provádění dokumentace během povodně
• v případě nezvládání povodňové situace již nasazenými prostředky, lze požádat o pomoc u složek IZS
• podílí se na organizaci zdravotní a hygienické péče
• vede záznamy v povodňové knize
• provádí evidenční a dokumentační práce
• v případě nutnosti organizuje evakuaci povodní ohrožených obyvatel, majetku, zvířat. Dále organizuje zdravotní péči, náhradní zásobování, ubytování, stravování, dopravu a další funkce
• dochází-li k další stoupající tendenci a zaplavování komunikací, požádá povodňová komise obce Rataje Policii ČR o uzavření těchto úseků silnic
• v případě, že povodňový orgán obce vlastními silami nestačí zvládat povodňovou situaci na území obce, vyžaduje u příslušného nadřízeného povodňového orgánu ORP Kroměříž nutnou pomoc, případně převzetí řízení organizace ochrany před povodněmi na území obce; povodňová komise obce Rataje v tomto případě zůstává nadále v činnosti a při provádění protipovodňových opatření se řídí pokyny povodňové komise obce s rozšířenou působností a spolupracuje s ní
• v případě vybřežování vody z koryt toků provádí evakuaci postižených osob ze záplavového území, případně vyzve obyvatele k opuštění prostoru a pomocí Policie ČR uzavře oblast postiženou povodní
• v případě další stoupající tendence na vodotečích jsou prováděny obhlídky inundačního území a kontroluje se pohyb osob v tomto území, provede se vypnutí trafostanic VN, které by mohly být ohroženy záplavou; osoby budou vyzvány k opuštění prostoru

Příloha Osnova souhrnné zprávy o povodni

Evidenční a dokumentační práce

Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčinách vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní.

K uvedenému slouží:

• záznamy v povodňové knize
• průběžný záznam vodních stavů
• orientační hodnoty rychlostí proudění vody a průtoků
• předběžný záznam o provozu vodních děl, která mohou ovlivnit průběh povodně
• označení nejvyšší dosažené hladiny vody, zakreslování záplavy
• monitorování kvality a možných zdrojů znečištění
• fotografické snímky a video záznamy
• účelový terénní průzkum a šetření

Povodňová kniha

Je základní dokument o celkovém průběhu povodně. Do povodňové knihy provádějí pověřené osoby (členové povodňové komise nebo určení zapisovatelé) následující záznamy:

• doslovné znění přijatých zpráv s uvedením odesílatele, způsobu a doby převzetí
• doslovné znění odeslaných zpráv s uvedením jejich pramene, adresáta, způsobu a doby odeslání
• datum a čas vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity
• obsah pokynů, rozhodnutí a činnosti povodňové komise nebo jejich členů
• popis provedených protipovodňových opatření
• obsah příkazů fyzickým a právnickým osobám, kterým se ukládá během povodně povinnost poskytovat pomoc nebo vykonávat opatření ke zmírnění povodňových škod
• průběžné záznamy o hlášených vodních stavech a průtocích
• záznam o případné evakuaci osob
• další mimořádné události související s povodní
• převzetí řízení povodňové ochrany nadřízenou povodňovou komisí
• výsledky preventivních povodňových prohlídek

Každá zaznamenaná zpráva obsahuje:

• evidenční číslo zprávy
• datum a čas a způsob přijetí (datum a čas a způsob předání)
• od koho byla přijata (komu byla předána)
• obsah zprávy, informace, rozhodnutí, příkazu, opatření (doslovné znění)
• podpis zapisovatele

Veškeré záznamy musí být zapisovatelem řádně podepsány. Povodňová kniha je uložena spolu s povodňovým plánem u předsedy povodňové komise obce, záznamy provádí pověřený člen povodňové komise obce.

Pracovní povodňová mapa

Tuto mapu využívají členové povodňové komise k vyhodnocování povodňové situace na území obce Rataje, k zákresům aktuálních rozlivů v záplavovém území, označení zaplavených objektů, k určování náhradních komunikačních a přístupových tras, vyznačování silničních uzávěr a objížděk.

Foto a video dokumentace

Provádí se během povodně, nejlépe při kulminaci a těsně po opadnutí povodně. Slouží hlavně pro objektivní zachycení povodní způsobených škod a pro zpracování souhrnné zprávy o povodni. Foto a video dokumentaci během povodně zajišťuje pracovník operativně určený předsedou povodňové komise.

Označení nejvyšší dosažené hladiny

Toto označení se provádí na vhodných přístupných místech formou barevného vyznačení nebo odměřením od neměnného pevného bodu. Stálé označení provede později správce toku osazením normalizované povodňové značky. Toto označení slouží pro následné geodetické zaměření maximální úrovně hladiny a případné zpřesnění stanoveného záplavového území.

Způsob vyhlašování SPA

Spojení na účastníky ochrany před povodněmi
Příloha: Plán spojení na důležité organizace

Způsob vyhlášení/odvolání SPA
Příloha: Dokumenty část Vzor vyhlášení a odvolání stavu pohotovosti a ohrožení

Obyvatelé a ostatní dotčené osoby na území obce jsou o možnosti nebezpečí vzniku povodně a o vyhlášení II. / III. SPA informováni hromadnými sdělovacími prostředky: TV (ČT), Rozhlas (ČRo), Internet (webové stránky ČHMÚ), ale i cestou sdělení v hlášení místního rozhlasu.

Předseda povodňové komise obce Rataje vyhlásí stav pohotovosti a stav ohrožení pro území obce Rataje v případě, že nastanou podmínky pro jeho vyhlášení.

Obyvatelé a ostatní dotčené osoby na území obce jsou o vyhlášení stavu pohotovosti (II. SPA) a stavu ohrožení (III. SPA) informováni a varováni pomocí:

• spuštění sirény - varovný signál "všeobecná výstraha" s doplněním verbální informace („Nebezpečí zátopové vlny“)
• informace v místním rozhlase: s upřesněním ohrožení a základních opatření osobám na území obce. Předseda povodňové komise tak může operativně udílet pokyny obyvatelům a dalším osobám v ohroženém území ke zvládání povodně
• megafon
• SMS
• telefonát
• mobilní či pěší spojku
• další způsoby (např. zveřejnění na úřední desce - jako duplicitní, doplňková varianta, hromadné sdělovací prostředky: vyslání ČT a ČRo)

Pokud je nutno stanovit časové pořadí při varování a informování obyvatelstva, je doporučeno toto pořadí:

1. bezprostředně ohrožené obyvatelstvo
2. majitelé nemovitostí, provozů, skladů, vedoucí institucí v záplavovém území a území ohroženém povodněmi
3. ostatní (všeobecná informace)

Organizace dopravy

V případě povodně, kdy dojde ke zneprůjezdnění silnic vlivem zaplavení, zanesení nánosy bahna a plavenin, případně při poškození mostních objektů nebo samotného tělesa silnice, požádá povodňová komise obce Policii ČR o dočasnou uzavírku uvedených silnic a odklon dopravy, respektive o dočasnou místní úpravu dopravního značení. Vyrozumí se o tom povodňová komise ORP Kroměříž.

Do doby uzavření silnic usměrňuje dopravu na zaplavených poškozených nebo znečištěných místních komunikacích, podle konkrétní místní situace, a s ohledem na provádění zajišťovacích a záchranných povodňových prací v obci, povodňová komise obce Rataje.

Osoby na území obce Rataje budou o uzavírce silnic a mostů informováni prostřednictvím hlášení místního rozhlasu, případně na místě (osobní sdělení, informační tabule/cedule o uzavírce, řízení provozu Policií ČR). O dlouhodobějších uzavírkách i prostřednictvím úřední desky a webových stránek obce.

Při přívalových srážkách může dojít k zaplavení a uzavření místní komunikace v Popovicích a u hřbitova. Objízdná trasa vede po komunikacích III/43217 a III/43215. »

Dopravní omezení na území obce Rataje

Objízdné trasy na území obce Rataje

Způsob zabezpečení záchranných a zabezpečovacích prostředků

Povodňové záchranné práce

Jsou technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.

Povodňové zabezpečovací práce:

• odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody
• rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku
• ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží
• opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází
• opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu
• provizorní uzavírání protržených hrází
• instalace protipovodňových zábran
• opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací
• opatření k omezení znečištění vody
• opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy

Povodňové zabezpečovací práce zajišťují na vyžádání správci vodních toků na vodních tocích v rámci své věcné a územní působnosti a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty v ostatních případech. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí.

Zabezpečení evakuace dočasného ubytování a stravování evakuovaných občanů a jejich návrat

ORGANIZACE EVAKUACE NA ÚZEMÍ OBCE RATAJE »

Místo shromáždění na území obce Rataje se nachází na OÚ Rataje , místo náhradního ubytování pak v sokolovně, KD Sobělice a KD Rataje . Dlouhodobé ubytování je nutné zajistit operativně dle potřeby.

Evakuační místa na území obce Rataje

V případě nutnosti se organizuje evakuace osob (případně zvířat a majetku) v záplavovém území, jejich dočasné náhradní ubytování, zásobování a nutná zdravotní péče. Evakuace se provádí podle evakuačních plánů, které jsou součástí krizových, případně povodňových, plánů.

Evakuací se obecně rozumí souhrn opatření, která zajišťují přemístění osob, hospodářských zvířat, majetku), včetně nebezpečných látek z ohroženého místa či území na bezpečné místo či území, která zajišťují pro obyvatelstvo náhradní ubytování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Je to mimořádné opatření a používá se obyčejně v případech, kdy ostatní způsoby dostatečné ochrany by byly neúčinné. Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených povodní (jinou mimořádnou událostí) s výjimkou osob, které se podílí na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo vykonávají jinou neodkladnou činnost v oblasti ochrany před povodněmi.

Evakuace se přednostně plánuje pro následující skupiny obyvatelstva:

• děti do 15 let
• osoby zdravotně postižené, nemohoucí
• doprovod výše uvedených skupin osob

O evakuaci je oprávněn rozhodnout:

• velitel zásahu (při provádění záchranných a likvidačních prací)
• zaměstnavatel v rámci své působnosti
• starosta obce na území obce
  
• starosta obce s rozšířenou působností (v rámci správního území ORP, je-li nutné evakuovat obyvatelstvo z více částí), převzal-li koordinaci záchranných a likvidačních prací

Evakuace zvířectva a věcných prostředků se provádí v závislosti na:

• charakteru a časovém průběhu ohrožení
• druhu evakuace (variantě řešení ohrožení)
• možnostech přepravy a umístění zvířectva a věcných prostředků
• rozhodnutí velitele zásahu - jednotek provádějící záchranné práce v ohroženém prostoru nebo starosty obce

Evakuaci zajišťuje:

• obecní úřad
• pracovní skupina příslušného krizového štábu, je-li zřízen
• evakuační středisko
• přijímací středisko

Pracovní skupina krizového štábu (jiný určený orgán, není-li krizový štáb zřízen), zajišťuje zejména:

• řízení průběhu evakuace
• koordinaci přepravy z míst shromažďování do evakuačních středisek
• řízení přepravy z nástupních stanic hromadné přepravy do přijímajících středisek a dále do cílových míst přemístění
• dopravní prostředky a jejich přerozdělování mezi evakuační střediska
• řízení nouzového zásobování pro evakuované obyvatelstvo
• koordinaci činnosti evakuovaných středisek a přijímajících středisek
• spolupráci s orgány veřejné správy a se zdravotnickými a humanitárními organizacemi
• dokumentování průběhu celé evakuace

Přijímacím střediskem se rozumí zařízení, které zajišťuje příjem a přerozdělení evakuovaných osob do cílových míst. Dále zajišťuje prvotní zdravotnickou pomoc a případný odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení. Rovněž zajišťuje informování evakuačních středisek, evakuovaných osob a orgánů veřejné správy o průběhu evakuace.

Evakuační středisko je zařízení, které se umisťuje zpravidla v místech mimo evakuační prostor, ve kterém jsou evakuované osoby shromažďovány a informovány o dalším postupu.

Místo nouzového ubytování slouží k ubytování evakuovaných osob po nezbytně nutnou dobu, než pominou důvody pro jejich evakuaci.

Místo náhradního ubytování slouží k dlouhodobějšímu ubytování evakuovaných osob.

Přemístění z evakuační zóny se provádí obvykle na základě výzvy k evakuaci po evakuačních trasách, cestou evakuačních středisek, do míst nouzového ubytování s využitím vlastních dopravních prostředků za použití dopravních prostředků (obvykle autobusy), zajištěných orgány veřejné správy (povodňovou komisí obce, krizovým štábem obce).

Regulaci pohybu z míst shromažďování do evakuačních středisek a dále do míst nouzového ubytování zajišťuje obvykle Policie ČR.

Provoz v evakuačních střediscích a místech pro nouzové ubytování zajišťuje veřejná správa společně s humanitárními organizacemi a s provozovateli a vlastníky ubytovacích zařízení. Evakuační střediska slouží k registraci evakuovaných a poskytnutí zdravotnické, psychologické a případně prvotní sociální pomoci (humanitární pomoci).

Podle zákona č. 240/2000 Sb. , krizový zákon, jsou obyvatelé ohrožených oblastí povinni se řídit pokyny povodňových orgánů obce. Starosta nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území.

Při nařízení evakuace je nutné provést:

• varování a informování obyvatel pomocí oznámení místním rozhlasem, mobilními hlídkami apod. - zajistit včasnou informovanost obyvatel v ohroženém území o nařízení evakuace
• obyvatele upozornit na dodržení zásad pro opuštění nemovitosti, obsah evakuačního zavazadla a místo určení
• označit směry a místa shromáždění osob (evidence, evakuační střediska), nouzového ubytování a tyto personálně vybavit k příjmu osob

V součinnosti s orgány Policie ČR zabezpečit:

• uzavření ohroženého prostoru
• bezpečnost a usměrnění dopravy
• regulaci dopravy samovolné evakuace
• ochranu a střežení majetku
• udržení veřejného pořádku a zamezení paniky
• zamezení vstupu nepovolaným osobám do vymezeného prostoru
• uzavírání určených komunikací
• evidenci evakuovaných osob a jejich registraci v místě ubytování
• zabezpečit přemístění zdravotně postižených a nemohoucích občanů z ohrožených míst a ostatních občanů
• evakuované objekty přesně zaznamenat do dokumentace
• v místech určených pro evidenci, shromáždění a nouzové ubytování zajistit registraci evakuovaných osob
• zajistit včasné uzavření všech inženýrských sítí nacházejících se v ohroženém území ve spolupráci a v součinnosti s jejich provozovateli

Evakuační místa

Zabezpečení dalších záchranných prací ve veřejném zájmu

K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen:

• umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce
• přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi
• řídit se příkazy povodňových orgánů

V době krizového stavu je starosta oprávněn požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí pomoci. Starosta může požádat kohokoli, aby poskytl prostředky nebo se sám zúčastnil záchranných prací.

Způsob vyžádání pomoci při povodni

Povodňový orgán obce Rataje může požádat povodňový orgán vyššího stupně (Povodňový orgán ORP Kroměříž) o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.

Povodňový orgán (povodňová komise ORP Kroměříž), který převezme řízení ochrany před povodněmi na základě žádosti povodňové komise obce Rataje nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům:

• datum a čas převzetí
• rozsah spolupráce
• ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize

Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.

Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle krizového zákona, přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen, řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.

Při vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu činnost povodňové komise podléhá zákonu č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení.

Oprávnění k vyhlášení krizových stavů mají hejtman Zlínského kraje a Vláda České republiky (předseda Vlády České republiky) podle následujících zásad:

Zásady pro vyhlašování krizových stavů

Schéma toku informací

Podle Metodického pokynu pro hlásnou a předpovědní povodňovou službu

Zajištění včasného spojení a dostatečné informovanosti je jednou ze základních podmínek účinného zajištění ochrany před povodněmi. Základní prostředky pro zajištění nezbytného spojení mezi povodňovou komisí a ostatními účastníky ochrany před povodněmi je spojení pomocí pevných a mobilních telefonů, faxů, emailů (elektronické pošty). V případě nutnosti lze využít i krátkovlnných stanic HZS a Policie ČR. V případě selhání všech forem spojení je nutno zajistit předávání informací mobilními spojkami.

Při styku s médii je nutno postupovat obezřetně, vydávat pouze pravdivé a ověřené informace, zástupce médií neodmítat, nespekulovat.

Varovná opatření

Osoby v povodní ohrožené oblasti na území obce Rataje jsou varovány těmito způsoby:

• spuštěním varovného systému - varovný signál „všeobecná výstraha" s doplněním verbální informace („Nebezpečí zátopové vlny“)
• hlášením v místním rozhlase o nebezpečí povodně, předpokládaném ohrožení, včetně základních pokynů a opatření pro ohrožené obyvatele »
• telefonicky, SMS
• osobním sdělením (pěší spojka, megafony)

Varování provádí povodňový orgán obce Rataje (jiná osoba pověřená předsedou povodňové komise), případně HZS, povodňová komise ORP Kroměříž, Policie ČR, případně jiný orgán.

Verbální informace (elektronická siréna)

• Všeobecná výstraha: „Všeobecná výstraha, všeobecná výstraha, všeobecná výstraha. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Všeobecná výstraha, všeobecná výstraha, všeobecná výstraha.“
• Nebezpečí zátopové vlny: „Nebezpečí zátopové vlny, nebezpečí zátopové vlny. Ohrožení zátopovou vlnou. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Nebezpečí zátopové vlny, nebezpečí zátopové vlny.“

Příklady varovného hlášení a vyrozumění obyvatel pomocí místního rozhlasu:

„Vážení spoluobčané, na základě rozhodnutí povodňového orgánu obce Rataje byl v obci vyhlášen druhý (třetí) stupeň povodňové aktivity - stav pohotovosti (ohrožení).“

„Vlivem dlouhotrvajících dešťů (oblevy, rychlého tání sněhu) a v důsledku nepříznivé předpovědi počasí na nejbližší dny vyzýváme všechny občany bydlící v záplavovém území (konkretizovat ulice), aby zahájili opatření ke své ochraně před povodní podle povodňových plánů. Žádáme občany, aby započali zabezpečovací práce na svých nemovitostech, vyvezli dopravní prostředky ze suterénních garáží na místa mimo záplavovou oblast, přemístili cennější předměty ze suterénů a přízemí do výše položených míst (podlaží).“

„Vážení spoluobčané, na základě rozhodnutí povodňového orgánu obce Rataje byl v obci vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity - stav ohrožení.“

„Vážení spoluobčané, v důsledku bezprostředního ohrožení přirozenou povodní na základě rozhodnutí povodňového orgánu je vyhlášena evakuace v obci Rataje (ulice ..., domů ...) .“

„Hrozí blesková povodeň, zanechte veškeré činnosti a opusťte záplavové území.“

„Vyzýváme dobrovolníky z řad občanů, aby se dostavili na určené místo s nářadím (pily, sekery, lopaty…) aby byli k dispozici povodňové komisi.“

„Vyzýváme občany z určených částí obce, aby hlásili povodňové komisi na telefonní číslo aktuální povodňovou situaci v těchto místech.“

„Vyzýváme občany, aby odstraňovali z dešťových vpustí, vtoků do kanalizace nečistoty a udržovali je funkční. Žádáme občany, aby hlásili povodňové komisi místa poškození kanalizace, výtok vody z kanalizace přes poklopy a jiné anomální jevy.“

„Vyzýváme občany v postižené oblasti, aby jednali uváženě, nepodléhali panice a nešířili nepravdivé informace. Žádáme občany, aby pomohli starším a postiženým občanům provést nezbytná opatření. Na toto hlášení upozorněte i své spoluobčany.“

Způsob zajištění aktualizace

Předseda, místopředseda a členové povodňové komise jsou povinni při změně svých kontaktních údajů nahlásit je předsedovi povodňové komise, který zajistí jejich aktualizaci. Kontrola a prověření údajů bude probíhat 1x ročně.

Ostatní skutečnosti, které mají vliv na ochranu před povodněmi, jako např. změny v ohrožených objektech, se zapracovávají do povodňového plánu průběžně, nejméně však 1x ročně.

Mapa povodňového plánu obce

Práva a povinnosti vlastníků nemovitostí

Mezi základní přípravná opatření v ochraně před povodněmi patří i tvorba povodňových plánů a to nejen plánů obcí, měst, SO ORP a krajů, ale také jednotlivých vlastníků nemovitostí (dle zákona č. 254/2001 Sb. ).

„Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne vodoprávní úřad.“( viz §71/4)
„Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.“(viz §71/5)

Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, jsou na základě zákona č. 254/2001 Sb. povinni zajistit, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně, a to následujícími způsoby:

a) zpracovávají povodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,
b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky, zejména prověřují stav objektů v záplavovém území z hlediska možného ovlivnění odtokových podmínek za povodně a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí,
c) na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňového plánu,
f) sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména nahromadění plovoucích předmětů a ucpání průtočného profilu,
g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h) zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné sklizně,
i) zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě, jsou-li vlastníky nebo provozovateli přístavu; přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy,
j) provádějí povodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena jejich průtočná kapacita,
k) provádějí po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu podklady pro zprávu o povodni,
l) odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně.

Tvorba povodňového plánu vlastníka nemovitosti vychází z odvětvové technické normy vodního hospodářství TNV 75 2931.

Vlastníci nemovitostí zpracovávají PPVN nejen pro účely a potřeby obce, ale hlavně pro svoji potřebu a v plánu řeší skutečnosti týkající se své vlastní ochrany!

Přesná podoba zpracování PPVN není dána, ovšem je nezbytné, aby povodňový plán vlastníka nemovitosti obsahoval určité údaje.

Zpracovává se ve dvou provedeních, z čehož jedno zůstává majiteli nemovitosti a druhé je předáno příslušnému orgánu obce, popř. odboru životnímu prostředí apod. Povodňové plány vlastníků nemovitostí se následně stávají součástí povodňového plánu obce.

Vyjádření správce toku pro každý plán rodinného domu nebo chaty občana není nutný. Obec by si měla zajistit vyjádření správce toku pro povodňový plán celého zaplavovaného území své obce a územního obvodu a toto vyjádření využívat dle místních znalostí i pro občany.

Soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků s povodňovým plánem obce potvrzují povodňové orgány obce.

Nevytvoří-li vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území a mohou zhoršit průběh povodně povodňový plán vlastníka nemovitosti, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta až do výše 100.000,- Kč.

Za aktualizace povodňového plánu vlastníka nemovitosti je odpovědný vlastník nemovitosti, nikoli obec!

Formulář pro tvorbu povodňových plánů vlastníků nemovitostí

Formulář pro tvorbu povodňových plánů vlastníků nemovitostí slouží k získání údajů potřebných pro naplnění databáze PPVN. Formulář je ve formátu pdf. Formulář se skládá ze dvou stran, pokyny pro jeho vyplnění jsou na samostatné stránce. Pro sběr údajů je v zásadě možné použít několik různých postupů:

1. Vlastníkům ohrožených nemovitostí doručit vytištěný formulář spolu s pokyny pro vyplnění, a poté zajistit zpětný sběr vyplněných formulářů (poštou, do schránky, osobně).
2. Formulář umístit na stránky obce ke stažení tak, aby si mohli vlastníci formulář vytisknout a vyplněný jej odeslat zpět

Po doručení vyplněných vytištěných formulářů je pak možné data přepsat do databáze, která má shodnou strukturu vyplňovacích polí jako formulář.

Formulář pro tvorbu PPVN naleznete zde .

Důležité kontakty

• Hlásná a hlídková služba
• Dostupné záchranné a zabezpečovací technické prostředky a materiální prostředky
• Zabezpečení evakuace

Některé údaje jsou NEVEŘEJNÉ a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům. Přístup vyřizuje správce aplikace dle stanovených pravidel.

Hlásná a hlídková služba

Kontakty na osoby zajišťující hlásnou povodňovou službu (dle kapitoly 3.5.3)

Popovice 14, 768 12 Rataje

Popovice 110, 768 12 Rataje

Kontakty na osoby zajišťující hlídkovou povodňovou službu (dle kapitoly 3.5.4)

Rataje 130, 768 12 Rataje

Rataje 32, 768 12 Rataje

Popovice 51, 768 12 Rataje

Popovice 111, 768 12 Rataje

Sobělice 80, 768 12 Rataje

Sobělice 16, 768 12 Rataje

Dostupné záchranné a zabezpečovací technické prostředky a materiální prostředky

Subjekty poskytující technické a materiální prostředky k provádění záchranných a zabezpečovacích prací

Zabezpečení evakuace

Místa evakuace, náhradního ubytování a stravování evakuovaných osob na území obce Rataje

734 695 438   

723 091 778    

573 364 028

Nouzové zásobování potravinami

607 411 358

Plán spojení na důležité organizace

Plán spojení obsahuje kontakty na vybrané účastníky ochrany před povodněmi, jako jsou správci vodních toků, pobočky ČHMÚ, příslušné ORP a kraj, HZS, Policie ČR a další. Kontaktní informace jsou zde uvedeny přehledně na jednom místě tak, aby bylo možné v nich snadno vyhledávat.

Plán spojení obce Rataje

Některé kontaktní údaje jsou NEVEŘEJNÉ a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům. Přístup vyřizuje správce aplikace dle stanovených pravidel.

Dokumenty

Níže uvedený dokument obsahuje následující přílohy:

• Vzor vyhlášení SPA
• Vzor odvolání SPA
• Osnova souhrnné zprávy o povodni
• Potvrzení o účasti občana na plnění opatření na ochranu před povodněmi
• Příkaz (doporučení) k provedení opatření ke zmírnění průběhu a následků povodně
• Osnova pro sledování škod a činností
• Povodňová kniha - zápisy
• Jednací řád povodňové komise obce Rataje
• Statut povodňové komise obce Rataje
• Evakuační zavazadlo
• Právní předpisy

Vzor vyhlášení SPA

Povodňová komise obce Rataje

Vyhlášení druhého / třetího stupně povodňové aktivity – stavu pohotovosti / stavu ohrožení – ve správním obvodu obce Rataje na vodním toku ____________________________ v profilu ___________________________

Podle hlášení Povodňové komise obce Rataje dne______._____._______ v _____:_____ hod bylo na vodním toku ________________ v profilu _____________v _____:______ hod dosaženo hodnot výšky hladiny _______ cm, která odpovídá II. stupni povodňové aktivity - stavu pohotovosti / III. stupni povodňové aktivity - stavu ohrožení.

Povodňová komise obce Rataje vyhlašuje druhý / třetí stupeň povodňové aktivity - pohotovosti / stav ohrožení – na území obce Rataje na vodním toku_______________________v profilu ____________________dne ______. ______. ______ v ______:______ hodin.

V Ratajích dne _____._____._____ v _____:______ hod

__________________________________

Předseda povodňové komise obce Rataje

Vzor odvolání SPA

Povodňová komise obce Rataje

Odvolání druhého / třetího stupně povodňové aktivity – stavu pohotovosti / stavu ohrožení – ve správním obvodu obce Rataje na vodním toku ____________________________ v profilu ___________________________

Povodňová komise obce Rataje odvolává druhý / třetí stupeň povodňové aktivity - pohotovosti / stav ohrožení – na území obce Rataje na vodním toku_______________________v profilu ____________________dne ______. ______. ______ v ______:______ hodin.

V Ratajích dne _____._____._____ v _____:______ hod

__________________________________

Předseda povodňové komise obce Rataje

Osnova souhrnné zprávy o povodni

1. Hydrometeorologická situace

• Popis hydrometeorologické situace před povodní
• Stav před povodní na vodních tocích a rozhodujících vodních dílech
• Průběh hydrologických jevů za povodně, kulminační průtoky
• Průběh ledových jevů na tocích a jejich vliv na průběh povodně
• Ovlivnění hydrologické situace vodními díly, rozhodující manipulace

2. Provedená opatření na ochranu před povodněmi na území obce Rataje

• Provozní situace na vodních tocích
• Činnost jednotlivých složek, přehled zabezpečovacích prací
• Zhodnocení spolupráce s povodňovými orgány dalších stupňů a s dalšími účastníky povodňové služby
• Vyžádání výpomoci (hasiči, policie, armáda, ostatní)
• Přehled významných záchranných prací (evakuace)
• Přehled vyhlášených stupňů povodňové aktivity
• Celkové zhodnocení povodňových aktivit na území obce Rataje
• Vyčíslení mimořádných nákladů za povodně

3. Důsledky povodně a vzniklé škody

• Rozsah rozlivů, zatopené pozemky a objekty
• Škody na vodních tocích a objektech s tokem souvisejících
• Škody a závady na ostatních objektech
• Vyčíslení povodňových škod

4. Celkové zhodnocení, návrh opatření

• Vlastní přijatá opatření
• Potřeba doplňujících evidenčních a dokumentačních prací
• Opatření k odstranění povodňových škod
• Opatření ke zlepšení spolupráce s ostatními účastníky povodňové služby v rámci území obce Rataje

5. Přílohy

• Tabulky, grafy
• Fotografie
• Videozáznamy

Potvrzení účasti

Povodňová komise obce Rataje

Potvrzení o účasti občana na plnění opatření na ochranu před povodněmi

Povodňová komise obce Rataje, jako příslušný povodňový orgán podle ust. § 77 odst. 2 - 5 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

potvrzuje,

že občan ___________________________________________ (jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště) se na příkaz povodňové komise obce Rataje zúčastnil záchranných prací při povodni na vodním toku _____________________________

ode dne________, hod________

do dne ________, hod________

V_________________

Dne_______________

____________________________________

Předseda povodňové komise obce Rataje

Příkaz (doporučení) k provedení opatření ke zmírnění průběhu a následků povodně

Povodňová komise obce Rataje

Příkaz (doporučení) k provedení opatření ke zmírnění průběhu a následků povodně

Vzhledem k dosavadnímu průběhu povodně na vodním toku __________ předseda povodňové komise obce Rataje podle ust. § 63 odst. 3 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ke zmírnění průběhu a následků povodně

Vám vydává tento příkaz,

1. Pomocí Vašich mechanizačních a dopravních prostředků (konkretizovat) zajistěte neprodleně:
   1. Dopravu písku, zeminy z ...... do ...... pro budování, zpevňování a opravy ochranných hrází, valů
   2. Dopravu dřevěného řeziva (prken, fošen) z ......... do .......... pro budování, zpevňování a opravy ochranných hrází, valů
   3. Odstranění překážek v blízkosti vodního toku ............., a to ............
   4. Odvoz nánosů splavenin z ........... do ..............
   5. Odvoz ohrožených osob z ........ do ............
   6. Pomoc správci vodního toku ........, formou .............
   7. Pomoc správci vodního díla ........., formou ...............
2. Vašimi zaměstnanci, v počtu...., zajistěte v postižené obci (části obce)........... tato opatření:
   1. Pomoc postiženým občanům, formou ..........
   2. Pomoc správci vodního toku ........, formou...........
   3. Pomoc správci vodního díla ........, formou ..........

Tento příkaz byl statutárnímu zástupci Vaší společnosti sdělen telefonicky zástupcem povodňové komise obce Rataje dne ______., v ______ hod a dodatečně je zasílán poštou. Tento příkaz není rozhodnutím podle správního řádu, avšak subjekt, kterému je příkaz adresován je povinen jej splnit podle § 63 odst. 3 zák. 254/2001 Sb., o vodách ( K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.)

Případné nesplnění tohoto příkazu může být postiženo na zákl. ust. § 121 odst. 2, 3 a 5 (fyzické osoby) nebo na základě § 125f (právnické osoby a podnikající fyzické osoby) pokutou do 500 000 Kč.

Skutečně vykonané práce, dobu jejich trvání, použití sil a prostředků je třeba přesně evidovat a dokladovat.

___________________________________

Předseda povodňové komise obce Rataje

Osnova pro sledování škod a činností

Povodňová kniha

Způsoby zápisů do Povodňové knihy

1) Povodňová kniha je pracovní deník, který vedou povodňové orgány a organizace, jimiž to ukládá toto nařízení; zapisují se do ní zejména:
a) doslovné znění přijatých zpráv s uvedením odesílatele, způsobu a doby převzetí (např. záznam telefonátu),
b) doslovné znění odeslaných zpráv s uvedením jejich pramene, adresátů, způsobu a doby odeslání,
c) obsah příkazů,
d) popis provedených opatření,
e) výsledky povodňových prohlídek.

2) Zápisy do Povodňové knihy provádějí jen osoby tím pověřené a jsou povinny každý zápis podepsat.

Osnova pro zapisování do povodňové knihy

Jednací řád povodňové komise

Čl. 1

Základní ustanovení

• Předsedou povodňové komise je podle zák. o vodách starosta obce Rataje
• Členové komise jsou jmenováni a odvoláváni předsedou komise
• Komise je v době povodně povodňovým orgánem na území obce Rataje
• Sídlem povodňové komise je Obecní úřad Rataje, v případě potřeby může být jednání svoláno i do jiného místa

Čl. 2

Činnost komise

• Je dána statutem, schváleným povodňovou komisí obce Rataje

Čl. 3

Svolání komise

• Povodňovou komisi svolává předseda povodňové komise
• Povodňová komise se schází

a) za povodně k projednávání potřebných opatření podle povodňové situace
b) mimo povodeň k projednávání organizačních a jiných závažných otázek k zabezpečení ochrany před povodněmi

• Předseda povodňové komise je povinen komisi svolat na žádost místopředsedy nebo některého člena povodňové komise
• Povodňová komise se svolává písemně, v naléhavých případech telefonicky, emailem nebo při ztrátě spojení lze využít i spojové prostředky HZS a policie ČR

Čl. 4

Jednání komise

• Jednání povodňové komise řídí předseda, případně místopředseda povodňové komise
• O jednání komise sestavuje zápis pověřený člen povodňové komise
• Zápis podepsaný předsedou povodňové komise je předán všem členům komise do 14 dnů po zasedání
• Za povodňové situace jsou závěry povodňové komise předávány členům operativně prostřednictvím faxů, emailů, pokud nejsou předány osobně.
• Písemné zprávy a podklady pro jednání povodňové komise se předkládají předsedovi povodňové komise, a to nejpozději týden před zasedáním komise. Za povodňové situace nejpozději před zahájením jednání povodňová komise k písemným zprávám a podkladům se připojí formulace návrhu usnesení, které má povodňová komise přijmout
• Povodňová komise přijímá závěry formou usnesení nebo doporučení
• Ve sporných případech se rozhoduje hlasováním, rozhoduje většina hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne předseda povodňové komise
• Členové povodňové komise mají právo žádat v případě potřeby o svolání povodňové komise
• Povodňová komise je schopná činnosti a rozhodování v nutných případech ve složení minimálně nadpolovičního počtu členů komise, v případě nebezpečí z prodlení rozhoduje předseda nebo místopředseda povodňové komise. Ostatní členové budou o rozhodnutích vždy informováni, pokud možno předem, v naléhavých případech dodatečně (zápisem, záznamem aj.)

Čl. 5

Platnost jednacího řádu

Tento jednací řád nabývá platnosti schválením povodňovým orgánem obce Rataje dne __________

______________________________________

Starosta obce Rataje

Statut povodňové komise

Článek 1

Úvodní ustanovení

Povodňová komise obce Rataje (dále jen „komise“) je v době povodní povodňovým orgánem obce podle zák. 254/2001, o vodách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v systému povodňové ochrany je podřízena povodňové komisi ORP Kroměříž.

Článek 2

Složení Komise

Komise působí ve složení

• předseda: starosta obce Rataje
• místopředseda: místostarosta obce Rataje
• členové: pracovníci jmenovaní starostou obce Rataje

Článek 3

Činnost komise

Komise řídí, koordinuje, kontroluje a přijímá opatření k ochraně před povodněmi, pokud povodeň zasáhne území obce Rataje.

Za tím účelem:

• Zajišťuje vypracování povodňového plánu obce Rataje, který je základním dokumentem pro její činnost
• Účastní se hlásné a hlídkové povodňové služby, informuje o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán ORP a právnické a fyzické osoby na území obce Rataje, správce vodních toků, KOPIS HZS Zlínského kraje a obce níže po toku.
• Na svém území vyhlašuje a odvolává stupně povodňové aktivity
• Oznamuje povodňové komisi ORP Kroměříž den a hodinu zahájení a ukončení činnosti a dále oznamuje rozsah požadované spolupráce
• Doporučuje mimořádné manipulace na území obce nad rámec schváleného manipulačního řádu
• Vyžaduje pomoc orgánů, právnických a fyzických osob
• Koordinuje provádění záchranných a zabezpečovacích prací na území obce
• Při vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu na vymezeném území nebo stavu ohrožení státu předá řízení záchranných a likvidačních prací krizovému štábu
• Vyžaduje pomoc IZS a Armády ČR prostřednictvím nadřízeného povodňového orgánu
• Vede záznamy v povodňové knize, uložené u starosty
• Zajišťuje nutnou zdravotnickou a hygienickou péči, organizuje náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce na území obce Rataje, nutnou evakuaci, náhradní zásobování, ubytování a stravování
• K operativnímu plnění úkolů si může vytvořit pracovní štáb
• Zpracovává zprávu o povodni a překládá ji nadřízenému povodňovému orgánu
• Provádí prohlídky po povodni

Článek 4

Jednání Komise

• Komise se schází k projednávání potřebných opatření podle povodňové situace, jakož i mimo období povodní k projednávání závažných otázek k zabezpečení ochrany před povodněmi, zpravidla 1x ročně
• Předseda Komise je povinen ji svolat, pokud o to požádá člen, místopředseda
• Komise jedná podle jednacího řádu, který je součástí povodňového plánu
• Komise si může přizvat k jednání představitele dalších orgánů veřejné správy a zástupce odborných organizací (na žádost ORP, Povodí)
• Závěry z jednání komise přijímá formou usnesení, doporučení
• Sídlem je Obecní úřad Rataje, v případě potřeby může být jednání svolána i do jiného místa

Článek 5

Předseda komise

• Svolává Komisi
• Řídí jednání Komise
• Odpovídá za činnost Komise nadřízené povodňové komisi
• Jmenuje a odvolává členy Komise, pracovního štábu (operativně podle situace)
• Dává pokyn vedoucímu pracovního štábu pro jeho činnost
• Může nařídit neodkladná opatření při nebezpečí z prodlení, která předpokládá dodatečně komisi ke schválení
• Zodpovídá za zpracování povodňového plánu obce Rataje
• Zodpovídá za organizaci a koordinaci záchranných a zabezpečovacích prací na území obce Rataje
• Zodpovídá za informovanost o nebezpečí a průběhu povodně dle bodu 2 čl. 3 - činnost komise
• Vyhlašuje SPA v rámci územní působnosti
• Vyžaduje pomoc IZS a AČR, v případě nebezpečí z prodlení
• Vyžaduje a nařizuje pomoc od orgánů právnických osob a fyzických osob
• Schvaluje souhrnnou zprávu o povodni na území obce, včetně analýzy rozsahu a výše škod a účelnosti provedených opatření
• Podepisuje doklady o majetkové újmě vzniklé za povodňové situace v důsledku opatření z nařízení Komise
• Odpovídá za aktualizaci povodňového plánu obce Rataje
• Schvaluje povodňový plán obce Rataje
• Prověřuje připravenost účastníků povodňové ochrany na území obce Rataje
• Navrhuje orgánům krizového řízení vyhlášení krizového stavu

Článek 6

Místopředseda komise

• Dle pokynu předsedy Komise zajišťuje svolání komise
• Sestavuje zápisy z jednání Komise
• Zajišťuje součinnost mezi Komisí a pracovním štábem
• Zajišťuje vedení povodňové knihy, kontroluje zápisy v povodňové knize
• Zajišťuje soustředění Povodňových plánů vlastníků nemovitostí na území obce Rataje
• Soustřeďuje zprávy hlídkové služby, fyzických a právnických osob o povodňové situaci jako podklad pro činnost Komise
• Soustřeďuje podklady pro zprávy o povodňové situaci z území
• Soustřeďuje podklady pro doložení majetkové újmy
• Zajišťuje činnost sekretariátu Komise

Článek 7

Spolupráce Komise s ostatními orgány, organizacemi a občany

K zajištění úkolů souvisejících se zmírněním průběhu povodní a škod jimi způsobených, může Komise v období, kdy vykonává svou činnost, vyžadovat v rozsahu stanoveném právními předpisy a schváleným povodňovým plánem pomoc složek IZS, jakož i pomoc ostatních orgánů, právnických a fyzických osob.

Článek 8

Zabezpečení činnosti Komise

K zabezpečení činnosti Komise slouží za povodní veškeré síly a prostředky, které má obecní úřad k dispozici. O jejich nasazení a využití rozhoduje předseda komise.

Článek 9

Závěrečná ustanovení

Tento statut nabývá účinnosti schválením povodňovým orgánem obce Rataje dne __________

V Ratajích dne ___________

__________________________________

Starosta obce Rataje

Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo je batoh, kufr nebo taška s věcmi, které jsou nezbytné pro přechodné opuštění domova, které lze v okamžiku evakuace odhadnout na více než jeden den. Při evakuaci, resp. opuštění objektu na kratší dobu (např. nahlášení bomby v objektu, únik plynu nebo jiné nebezpečné látky) lze očekávat návrat během několika hodin, tudíž je evakuační zavazadlo zbytečné.

Jak by mělo vypadat evakuační zavazadlo

Pokud dojde k takovému druhu ohrožení, kdy je nutné na více než jeden den opustit domácnost, je třeba si připravit evakuační zavazadlo pro sebe i ostatní členy domácnosti. Platí zásada, že každá osoba by měla mít jen jedno zavazadlo (dospělí do 25 kg, děti do 10 kg), ideální je kufr na kolečkách (dobrá skladnost, snadná manipulace), se kterým lze manipulovat jen jednou rukou, dále batoh (máte obě ruce volné) anebo taška (nejméně vhodná). Nezapomeňte, že při přesunu se zavazadlem není vždy možné použít vlastní automobil (např. povodně). V mnoha domácnostech je také domácí zvíře, které je třeba vést (nést) s sebou.

Obsah evakuačního zavazadla

Pro snadnější zapamatování lze obsah zavazadla rozčlenit do několika logických skupin:

1)    jídlo a pití + nádobí,

2)    cennosti a dokumenty,

3)    léky a hygiena,

4)    oblečení a vybavení pro přespání,

5)    přístroje, nástroje a zábava.

První skupina: Jídlo, pití a nádobí

Do první skupiny patří zejména trvanlivé a dobře zabalené potraviny , pitná voda (vše na 2-3 dny pro každého člena domácnosti), krmivo pro domácí zvíře, které berete s sebou, hrnek nebo miska , příbor a otvírák na konzervy . V případě, že máte individuální dietetický režim (např. bezlepková dieta, vegetariánství apod.), počítejte s tím, že v místech náhradního ubytování s hromadným zajištěním stravování bude možné Vám vyjít vstříc jen v omezené míře. Mějte tedy své speciální potraviny s sebou v dostatečném množství.

Druhá skupina: cennosti a dokumenty

Do druhé skupiny řadíme osobní dokumenty ( rodný list , občanský průkaz , cestovní pas , kartu zdravotní pojišťovny ), jiné důležité dokumenty ( pojistné smlouvy , stavební spoření , smlouvy o investicích , akcie ) a peníze v hotovosti + platební karty .

Třetí skupina: léky a hygiena

Ve třetí skupině nesmí chybět především pravidelně užívané léky nebo zdravotní pomůcky , také doporučujeme vitamíny a běžné doplňky stravy. Dále si vezměte běžné hygienické potřeby v přiměřeném množství.

Čtvrtá skupina: oblečení a vybavení pro přespání

Čtvrtá skupina zahrnuje oblečení odpovídající danému ročnímu období, náhradní prádlo a obuv , spací pytel , karimatku , pláštěnku nebo deštník .

Pátá skupina: přístroje, nástroje a zábava

V páté skupině je důležitý především mobilní telefon, tablet a notebook s nabíječkou , MP3 přehrávač, svítilna , zavírací nůž , šití , psací potřeby a dále předměty pro vyplnění volného času - knihy , čtečka e-knih, hračky pro děti, společenské hry .

Jak balit evakuační zavazadlo

Je velmi pravděpodobné, že při vyhlášení evakuace budete v časové tísni a stresu. Při balení proto zvažujte priority. Obecně nejdůležitější jsou předměty, zařazené do druhé a třetí skupiny. Vše ostatní Vám může v případě nouze někdo v místě náhradního ubytování půjčit.

Při balení se snažte využít co nejlépe omezený prostor zavazadla (ponožky do bot, konzervy do nádob apod.), pokud Vám zbude místo, přibalte věci, které jste ochotni půjčit nebo věnovat jiným (potraviny, oblečení, hračky...).

Každé zavazadlo opatřete cedulkou se jménem, adresou a číslem mobilního telefonu majitele. Cedulku se jménem a adresou dejte do kapsy i malým dětem.

Právní předpisy

Evropská legislativa

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 27. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.

Zákony

• Zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých Zák. (vodní zák.), ve znění pozdějších předpisů
• Zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
• Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
• Zák. č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
• Zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zák., ve znění pozdějších předpisů
• Zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
• Zák. č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zák. č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících předpisů (zák. o pojišťovnictví)
• Zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zák. (krizový zák.), ve znění pozdějších předpisů
• Zák. č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zák., ve znění pozdějších předpisů
• Zák. č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů
• Zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zák.)

Vyhlášky

• Nařízení vlády 36/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27, odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška MZe 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly
• Vyhláška MZe 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška MZe 590/2002 Sb., k vodním dílům ve znění 367/2005 Sb.
• Vyhláška MZe 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území
• Vyhláška MV 380/2020 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

Metodické pokyny

• Metodický pokyn č. 10/98 odboru ochrany vod MŽP, k zabezpečení technickobezpečnostního dohledu na hrázích malých vodních nádrží IV. kategorie (Věstník MŽP č. 5/1998)

• Metodický pokyn č. 11/98 odboru ochrany vod MŽP, k vegetaci na nízkých sypaných hrázích (Věstník MŽP č. 5/1998)
• Metodický pokyn č. 24/99 odboru ochrany vod MŽP, k posuzování bezpečnosti přehrad za povodní (Věstník MŽP č. 4/1999)
• Metodický pokyn č. 3/00 odboru ochrany vod MŽP, pro stanovení účinků zvláštních povodní a jejich začlenění do povodňových plánů (Věstník MŽP č. 7/2000)
• Metodický pokyn č. 9/11 odboru vod MŽP, k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (Věstník MŽP č. 12/2011)
• Metodický pokyn č. 14/05 odboru vod MŽP, pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (Věstník MŽP č. 9/2005)

Normy (ČSN, TNV)

• ČSN 752106 Hrazení bystřin a strží
• ČSN 752120 Kilometráž vodních toků a nádrží
• ČSN 752130 Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedením
• ČSN 752401 Vodní nádrže a zdrže
• ČSN 752410 Malé vodní nádrže
• ČSN 752911 Vodní značky
• ČSN 753102 Odkaliště
• TNV 752102 Úpravy potoků
• TNV 752103 Úpravy řek
• TNV 752131 Odběrné a výpustné objekty na vodních tocích
• TNV 752303 Jezy a stupně
• TNV 752321 Rybí přechody
• TNV 752415 Suché nádrže
• TNV 752910 Manipulační řády vodohospodář. děl na vodních tocích
• TNV 752925 Provoz a údržba vodních toků
• TNV 752931 Povodňové plány
• TNV 752932 Navrhování záplavových územ
• TNV 752935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodni

Fotodokumentace

Fotodokumentace

Brožura "Žijeme v záplavovém území"

Na níže uvedeném odkazu naleznete brožuru "Žijeme v záplavovém území", kterou vydala organizace Člověk v tísni o. p. s. Brožura je určena Všem lidem, kteří žijí v oblastech ohrožených povodněmi, i těm, kteří uvažují o koupi bytu či domu v záplavovém území. Cílem brožury je dodat věcné informace, které mohou pomoci při rozhodování o koupi bytu či domu poblíž vodních toků, při ochraně před negativními dopady povodní v záplavových územích a při zvládání již nastalé povodně.

Brožura "Žijeme v záplavovém území"

POVIS

Povodňový informační systém (POVIS) slouží jako podpora pro komunikační, koordinační a rozhodovací činnosti na všech organizačních úrovních, které jsou ze zákona povinny povodňovou situaci řešit. Zajistí včasné a adresné informování všech zainteresovaných složek veřejné správy o aktuálním stavu a historickém vývoji povodňové situace v jakémkoli místě České republiky.

Cílem systému POVIS je zabezpečit v průběhu povodně i mimo ni základní platformu pro kvalitní komunikaci mezi všemi odpovědnými subjekty, zjednodušit a zrychlit přenos informací a v neposlední radě zajistit jednotné formáty předávaných informací. Jedná se o modulární systém, který nad centrálním skladem dat vytváří koordinační a přístupové aplikace.

Povodňový informační systém (POVIS) je zřízen Ministerstvem životního prostředí a je dostupný na webové adrese www.povis.cz .

Výtah z povodňového plánu

Dokument doplňuje povodňový plán obce Rataje.

Doporučené vybavení osoby vykonávající povodňovou službu:

• tento výtah
• počítač s připojením na internet
• datový nosič s dPP (uloženou offline verzi digitálního povodňového plánu)
• tištěný povodňový plán
• mapu obce
• telefon a nabíječku
• přílohy povodňového plánu:

1) důležité kontakty

2) PK obce Rataje, SO ORP Kroměříž a PK Zlínského kraje

3) plán spojení na důležité organizace

4) dokumenty

5) seznam ohrožených objektů

Informační tok vyplývající z dPP

Obec může dostat informaci od:

• SO ORP Kroměříž
• správce vodního toku
• předpovědní povodňové služby
• hlídkové služby a jiných osob
• případně od HZS Zlínského kraje

Informace o vývoji povodňové situace předává povodňová komise obce Rataje:

• povodňové komisi ORP Kroměříž
• povodňové komisi obce Jarohněvice, která se nachází na vodních tocích pod obcí
• fyzickým a právnickým osobám na území obce, které jsou ohroženy povodní s využitím sirény a místního informačního systému, případně osobním předáním - pochůzkou (v případě selhání ostatních možností doručení zprávy)

Viz Plán spojení na důležité organizace , povodňová služba informuje starostu příslušné obce v případě jeho nepřítomnosti místostarostu obce.

Zprávu o vzniku jednotlivých SPA může obdržet povodňový orgán obce Rataje:

• od povodňového orgánu ORP Kroměříž
• na základě vlastního zjištění, pochůzkou kolem vodních toků
• z internetu ( http://www.pmo.cz , http://www.chmi.cz )
• od HZS Zlínského kraje

Zahájení činnosti povodňové komise obce Rataje se musí vždy zapsat do povodňové knihy a vyrozumí se o tom:

• povodňový orgán obce Jarohněvice, která leží na vodních tocích pod obcí
• povodňový orgán ORP Kroměříž
• fyzické a právnické osoby ohrožené povodní
• správce vodního toku - Lesy České republiky, s. p. a Povodí Moravy, s. p.

Činnost PK obce před povodní

Činnost PK obce před dosažením a při dosažení I. SPA

Činnost PK obce před dosažením a při vyhlášení II. SPA

Činnost PK obce při vyhlášení III. SPA

Činnost PK obce po povodni

Přívalová povodeň

Pro vyhodnocení přívalové povodně slouží údaje z instalovaných srážkoměrů v rámci LVS, které jsou nainstalovány v nejbližším okolí.

Vyhlašování SPA podle množství srážek

Činnost PK obce při přívalové povodni, bez vyhlášení SPA

Srážkoměry

Kroměříž

Srážkoměr ČHMÚ.

GPS : 49.2846595° N, 17.3653029° E

Rataje

Srážkoměrná stanice umístněná na střeše obecního úřadu Rataje. Provozovatelem je obec Rataje.

GPS : 49.27516934° N, 17.33303321° E

Věžky

Srážkoměrná stanice je umístěná na oploceném pozemku společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Jedná se o srážkoměr se záchytnou plochou 200 cm ² určený pro měření tekutých srážek využívající mechanismu "děleného překlápěcího člunku". Je pod správou obce.

GPS : 49.2867839° N, 17.2722433° E

Zdounky

Srážkoměrná stanice ve správě obce Zdounky. Nachází se na střeše objektu u fotbalového hřiště.

GPS : 49.228834° N, 17.310389° E